Jiří Krutina

“Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb”.  Karel Marx, Komunistický Manifest. „Není náhodou, že první komunism novodobý byl český. Naši táboři jsou první novodobí socialisté, socialism je čistě český. Měli jsme v táboritech první socialisty a komunisty. Usilujme, aby mezi námi žebráka nebylo. To je náš český ideál.“  Tomáš Garrigue Masaryk. Žijeme v zemi, která svým historickým vývojem prošla politicko-ekonomicko-sociální zkušeností tzv. socialistického zřízení pod vládou jedné strany s názvem Komunistická. Šlo o model společnosti s centrálním politickým i ekonomickým plánováním, kde byly výrazně omezeny základní lidské svobody a práva pod vládou jedné oficiální ideologie, která se nazývala vědecký marxismus-leninismus. V praktické rovině šlo o podřízení politickému vedení tehdejšího SSSR. Tato podoba státního zřízení byla nainstalovaná prvně v Rusku během první světové války v roce 1917 a po druhé světové válce byly podobné systémy zavedeny pod

Vzhledem k tomu, že se asi 15 let zkušenostně-metafyzicky věnuji ve své práci otázce vědomí a s ní spojenými dalšími metafyzickými otázkami , zaujal mě odkaz jednoho mého kamaráda na rozhovor “o vědomí”, který podle jeho vlastních slov byl nejzásadnější rozhovor, který na tomto kanálu viděl. Současně dodává, že on sám byť s věcmi tam zaznívajícími souzní - “to” ještě nemá usazené a ztělesněné. Video s rozhovorem, viz zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/pravda-je-jen-vtip-ktery-myslim-vazne-jsem-jen-menici-se-pro/r~7e9542c8471d11e9a305ac1f6b220ee8/?fbclid=IwAR3MMBfqSF2M7UQS9_1i3sRVEMv92DrEvAy1TBNritCgHeZ3v8eHAvZ4vt0&redirected=1554583869 Rozhovor je krásným příkladem toho, jak může vypadat dostatečně neintegrovaná entheogenní zkušenost s DMT u nepřipravených nemeditujících jedinců a jak se současně projevuje nedostatek vědomí a poučení o něm i v případě používání slova "vědomí". Nikoliv každý, kdo používá slovo vědomí, či se za něj dokonce vydává v TV či na sociá

Poznámka: Rozhovor vyšel tiskem v Národním Osvobození v čísle 25-26 2017. Rozhovor vedla Jana Vrzálová. Jaký byl první český filozof a vlastenec, evropský vzdělanec, nekonformní bojovník za svobodu a buřič Jeroným Pražský? Může k nám vůbec ze středověku, přes mosty staletí promluvit tak, abychom mu porozuměli, abychom si z něj mohli vzít příklad či poučení? Nejen o tom jsme si povídali s Jiřím Krutinou, autorem pozoruhodné publikace prostě nazvané Jeroným Pražský. Kostnický koncil (1414-1418) si s největší pravděpodobností většina lidí spojí s mistrem Janem Husem. Čím to, že na Jeronýma Pražského se téměř zapomnělo? Míním, že to je dáno několika faktory. Jednak asi díky jeho zjednodušující interpretaci v učebnicích dějepisu, jako maximálně „toho druhého“ po Husovi a jednak tím, že přeci jenom filozofické otázky, s nimiž se potýkal, se jeví jejich středověkým jazykem dnešnímu člověku vzdáleny. Osobně si myslím, že Jeroným byl pro své tehdejší protivníky mnohem nebezpečnější, n