Vědomý “ateistický materialismus”

Někdy se uvádí, že český národ je jednou z nejvíce tzv. ateistických zemí v Evropě. Je třeba toto chápat nikoliv jako nedostatek, ale naopak jako velmi dobrý výchozí bod. Ateismus, jak se obecně soudí, odmítá existenci Boha, nicméně je třeba dodat, že  odmítá Boha takového, jak jej chápe monoteistická náboženská víra – tedy jako nějakou všemocnou spasitelskou bytost. Míním, že toto zdravé jádro český národ získal v době husitské revoluce, kdy procitl z klamu a pokrytectví tehdejšího vládnoucího monoteistického kultu v čele s římským papežem.

Být ateista tedy vůbec neznamená, že neuznáváme duchovní podstatu člověka i skutečnosti jako takové, či odmítáme duchovní dimenzi bytí, ale znamená odmítnutí objektivistického pohledu na samotnou skutečnost i to, co nás přesahuje a jež zveme Bohem.

Materialismus je filosofický názor, že jediné, co existuje, je hmota, a vše, každý fenomén, je výsledkem pouhé interakce hmoty. Pokud samotnou “hmotu” chápeme jako statické objekty, ať už jako pevnou hmotu tvořenou částicemi, energií, nebo kvanty jakkoliv “jemnohmotné” energie, jsme nevědomými materialisty, neboť uznáváme a vzýváme “hmotnou objektivní skutečnost” jako reálnou pravdivou a jedinou skutečnost.

Nicméně pokud chápeme onu “hmotu”, která tvoří všechny vnímané věci a fenomény, jako samotné vědomí a v něm spočívající trans-subjektivní kvality, vzory a struktury, které se tak zpřítomňují a ztělesňují ve svém bytí, pak na samotném “materialismu” takto chápaném není nic v rozporu s pravou spiritualitou.

Vědomí je moc a lék na naše ne-moci omezeného myšlení ve všech oblastech lidského života; ve vědě, náboženství, ekonomice i politice aj. O tom nemám nejmenších pochybností.