Tichá REVOLUCE
Politika vědomí jako hravá renesančně-reformačně-regeneračně-radikální (HRRRR) změna VZTAHOVÁNÍ mezi lidmi.
Základní pochopení pro skutečně vědomou praktickou politiku spočívá v uvědomění, že žádné skutečně “revoluční” politické změny NELZE dosáhnout skrze jakýkoliv politický aktivismus či politickou akci, či prostě jakoukoliv vnější akcí.
Naopak skutečné dlouhotrvající politické změny lze dosáhnout výhradně skrze revoluci v našich vztazích – revoluci probíhající ve sféře přímých vztahů mezi jednou a druhou lidskou bytostí, tedy ve sféře vztahového či mezi-lidského pole vědomí.
Zde je třeba si dále uvědomit, že v této mezi-vztahové sféře vědomí hraje kritickou roli naše tělo, jeho vědomí, vnímání a postoj k němu.
Politická dimenze jógy vědomí nespočívá v ničem jiném, než ve vztahové praxi vědomí, která zprostředkovává každé lidské bytosti nejen zkušenosti bytí tělesným vědomím svého já jako celku, ale také učí, jak ztělesňovat toto naše širší vědomí v každodenních vztazích s ostatními lidskými bytostmi. Tím současně umožňuje procitnout přímou hmatatelnou zkušenost hlubokého vnitřního spojení s druhými lidskými bytostmi na úrovni duše.
Věřím a míním, že právě skrze takto praktikované vědomé tělesné vztahování se k druhým lidským bytostem můžeme nejen měnit a tvořit náš svět, ale i světy druhých, a tak i širší komunitní i sociální prostředí, ve kterém žijeme.
Co je ale nezbytným předpokladem takového druhu vědomého vztahování k druhým, a tedy zapojení se do této revoluční změny?
Je třeba svrhnout základní element, na kterém stojí kapitalistické sociální vztahy vnucené a nastavené mezi lidi z vlády nad námi, a to z vlády v našich hlavách, srdcích a celém těle – duši!
To vyžaduje PŘESTAT s dlouhodobým návykem zakoušet a prožívat svou osobní identitu jako osobní vlastnost či osobní vlastnictví svého ega, a místo toho ROZPOZNAT, že naše pravá spirituální individualita – tedy já jako celek – duše, či holotropní Já je samo o sobě primárně RODINOU = KOMUNITOU = SPOLEČENSTVÍM různých já.
Žádné z těchto našich různých já, ať už minulých, aktuálních či budoucích, včetně všech svých variant, alternativ a módů, NENÍ osobním vlastnictvím ega. Naopak každé takové prožívané či zakoušené já je potenciálním MOSTEM naší identity ke spojení s druhými ve spirituálních rodinách (KULA), skupinách, kmenech, komunitách a celých společenstvech duší.
Každá autentická “spirituální či náboženská revoluce”, podobně jako příchod Ježíše kolem roku 0 n. l., má vždy za cíl nejen OBNOVENÍ a OŽIVENÍ individuálního vztahu k vnitřnímu božství a připomenutí a oživení UČENÍ, které vede k poznání toho, kým jsme, ale také revoluční transformaci vzájemných vztahů mezi lidmi tohoto obnoveného vědomí a poznání.
Není třeba usilovat o vybudování nějaké “komunistické společnosti” “ze zdola”, neboť stačí pouze ROZPOZNAT přirozenou existenci reality “KOMUN-ISMU”, nikoliv v sociálním světě či nějakém státu na zemi, ale ve spirituálních rodinách a komunitách duší, tvořící vnitřní svět duše, jehož jsme součástí.
Základním ZÁMĚREM či CÍLEM je utváření rodin-skupin-komunit sdílejících toto vnitřní POZNÁNÍ (gnózi), které se rozpoznávají jako živé ztělesnění RODIN duší (KULA) se stejnými HODNOTAMI (boha-tstvím) a tichým vnitřním POZNÁNÍM (gnóze). Tím pak nikoliv jen obrazně, ale doslova fakticky přinášejí-ztělesňují KRÁLOVSTVÍ duše – vědomí “na Zemi”.
Skutečnou politickou OTÁZKOU nemůže z principu být, jak “společnost” jako abstraktní koncept změnit, jako se o to snaží politická hnutí a strany či tzv. filantropové. Tato cesta, kterou jdou jistě určité skupiny, například “globalistické feudální elity”, je potenciálně vždy odsouzena k zániku.
Skutečnou relevantní praktickou politickou otázkou je naopak “jak změnit způsob VZTAHOVÁNÍ mezi lidmi samými”, neboť skutečná “revoluce” ve smyslu radikální reformační či renesanční změny spočívá v REVOLUCI v lidských vztazích mezi jednotlivými lidskými bytostmi, tedy ve sféře vědomí mezilidských vztahů. Neboť lidské bytosti tvoří každou společnost – ta neexistuje sama o sobě.
Tato tichá, a přece nejúčinnější podoba revoluce neprobíhá ve vnějším světě a jeho nastaveném sociálně-ekonomicko-politickém světě, ale ve sféře vědomí přímých vztahů – relací “jeden na jednoho” mezi individualitami ve společnosti.
Proč?
Neboť ZÁKLADNÍ JEDNOTKOU společnosti je základní diáda vztahu mezi dvěma lidmi – ta tvoří “jednotku vztahů” ve společnosti.
Proto i základ pro jakoukoliv celosvětovou revoluci spočívá primárně v těchto “jednotkách” společnosti, které modulují a utvářejí žitou skutečnost jak individualit, tak jejich rodin a skupin.
Všechny možné vnější sociální, ekonomické i politické změny ve světě, ať již budou jakkoliv dramatické a radikální, nemohou z principu přinést skutečnou změnu ve vztazích mezi lidmi, dokud ony samy nebudou vyjádřením, manifestací a ztělesněním této prvotní revoluční transformace v lidských vztazích a jejich základních jednotkách, kterými jsou konkrétní vztahy mezi dvěma lidskými bytostmi.
Často je třeba dezinformovaným, zejména mladým duším vůbec vysvětlit “zástupná témata”, která jim předhazují skupiny usilující o svou podobu změny světa kolem nás. Tato témata mají lidi odvádět od toho, aby se zaměřili na své vlastní vztahy.
Běžná politická manipulace spočívá v propagaci něčeho, co působí “podvědomě” na davy. Například typická “prázdná” politická hesla typu “chceme změnu!”, aniž by se vyjádřilo jakou a v čem, apod. Ale zase to osloví všechny – všichni chtějí změnu, pokud nejsou spokojeni sami se sebou, což je typické nastavení člověka dneška. Co chtít raději změnu v našich vzájemných vztazích?
Jiná podsouvaná “politická témata” jsou dnes například obecně ekologie a ochrana “matky” přírody na jedné straně se současným drancováním přírody jako “přírodních zdrojů”. Nepotřebujeme se chytat do ekologických politik, třídit odpad (tím neříkám, nedělejte to 🙂) a plnit úkoly globalistů, ale je nutné se skutečně zajímat o to, co je planeta Země, jak souvisí s lidskou bytostí, apod.
Možná zjistíme, že co nám opravdu chybí je, aby každý člověk prvně obnovil své spojení s širšími sférami vědomí, odkud lidské bytosti i planeta Země a celý vesmír vyvstává a čeho jsou manifestací, a obnovil své vědomé spojení s mateřským základem svého bytí i bytí druhých a přírody kolem – tedy obnovil své spojení s metafyzickou MATKOU a prvně obnovil svou prvotní “ekologii” svých všech já ve své primární vlastní RODINĚ a jejím světě. Přírodu a ekologii nelze chránit žádnou vnější aktivitou, ale opět jenom revoluční změnou našeho vztahu k ní na základě tichého poznání (gnóze).
V návaznosti na “lokální české tradice” můžeme hovořit o ztělesnění spirituálních kvalit nesoucích potenciál, z něhož může vyvstat nová sociálně-ekonomicko-politická společnost s LIDSKOU TVÁŘÍ (viz. A. Dubček a jeho “socialismus s lidskou tváří”).
… sním sen
a žiju v něm…
toto je zpráva z něj…
(((OM)))
Komentáře
Okomentovat