Čtyři artikuly pražské pro 21. století

… aneb aktualizace husitského programu nápravy společnosti z roku 1420 u příležitosti jeho 600. výročí

V červenci roku 1420 byla Praha, hlavní město Českého království, obležena první křižáckou výpravou svolanou papežem Martinem V. a provedenou Svatou říší římskou národa německého pod vedením krále Zikmunda Lucemburského. Byla svolána k vymýcení českého kacířství a k zajištění legitimního nástupu krále Zikmunda na český trůn, kterého většina tehdejších českých stavů odmítala, dodejme, z dost dobrých důvodů.

Praze přišly na pomoc všechny husitské strany v Čechách, včetně táborů pod vedením Jana Žižky z Trocnova, který velel obraně Prahy.

Právě v Praze, obležené křižáckou armádou čítající asi 30 000 jezdců, zatímco Prahu bránilo jenom asi 9 000 mužů ve zbrani, se rodil společný program české husitské revoluce či vzpoury proti tehdejší společnosti a jejím pořádkům, který je znám jako “Čtyři pražské artikuly – články”.

Jejich stručné znění bylo následující (citace převzaty z dobových dokumentů):

Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky od křesťanských kněží bylo kázáno;

Druhé: aby velebná svátost těla a krve Božie pod oběma zpósobama chleba a vína všem věrným křesťanuom, jimž hřiech smrtedlný nepřekážie, svobodně byla dávána, podlé ustavenie a přikázanie Spasitele;

Třetí: že mnozí kněžie a mnišie světským právem panují nad velikým zbožím tělesným, proti přikázání Kristovu a na přiekazu svému úřadu kněžskému a k veliké škodě pánóm stavu světského: aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato a staveno bylo, a aby podlé Čtenie nám příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému;

Čtvrté: aby všichni hřiechové smrtedlní a zvláště zjevní… v každém stavu byli stavováni a kaženi. a tak aby se obecné dobré dálo království a jazyku Českému. Nebo kdož ty hřiechy činie, jakož die sv. Pavel (Rom. 1,32), hodni jsú smrti, netoliko jenž je činie, ale i ti, jenž jim k tomu svolují. Jakožto v obecném lidu jsú smilstva, obžerstva, zlodějstvie, vraždy, lži, lsti, křivé přísahy, čáry, řemesla a obchodové lstiví a škodliví, lakomí požitkové, lichvy a jiné zlé jim podobné; ale v žákovstvu, jakož jsú kacieřstva svatokupecká a vymoženie peněz ode křtu, od biřmovanie, od zpovědi, od svátosti těla Božieho a svatého oleje, od oddávanie, a ceny za třidceti mší a jiné mše zádušnie, vigilie, neb jiné modlitby úročnie a zakúpené neb zakázané, za pohřeb, za zpievánie kostelnie, neb zvoněnie, od svěcenie kněží, kosteluov, kapel, oltářuov, hřbitovóv, za odpustky, za biskupstvie, aripřišstvie, probošstvie, děkanstvie, farářstvie, a za každé oltářstvie, za směny, za bully a jiné také listy, a za všeliké obroky a duostojenstvie, a za každé ceny za jiné duchovnie věci a jiné bezčíslné zlosti a kacieřstva, jenž z těchto vycházejí a poškvrňují svatú cierkev; taktéž i jiné nepravosti a hřiechové, jakož sú pýcha, lakomstvie, cizoložstvie, kuběnářstvie a jiné nečistoty, hněvové, závisti, svárové a zlostní póhonové a súdové, platuov, ofěr, peněz a jiných statkuov na kostely a staveni pokryté žebránie a falšnými sliby obešlú řečí na lidech sprostných vymoženie a oklamánie; a všecky takové jiné zlosti a hřiechy, kteréžto každý věrný křesťan povinen jest jako ďábla otce jejich nenáviděti a jim se protiviti a je tupiti a kaziti, každý podlé povolanie svého.

Nebo to před Pánem Bohem i přede vším světem směle vyznáváme: že dálibuoh v srdci našem jiného úmysla nenie, než vší naší mocí, silú i statkem jest slúžiti a slíbiti se Panu Jezu Kristu, a jeho zákon a přikázanie vésti a plniti, jakož na každého dobrého křesťana slušie, a o tyto čtyři kusy, jenž záležie pod přikázáním Božím, pilně státi, a všemu zlému, protivnému i každému, kdož by nás od toho dobrého nutil a pudil, musíme podlé zákona Božieho a pravdy jeho odporni býti, a podlé našeho povolánie proti takému násilí musíme pravdy i sebe brániti rukú světskú. 

V jaké podobě by tyto 4 články mohly znít dnes po 600 letech v klimatu našeho 21. století?

1. Svoboda slova je absolutní, jakákoliv cenzura je nepřípustná a to bez výjimek.

V hlubší spirituální rovině jde o apel na osvobození či vysvobození našeho slova, tedy myšlení souznícího se skutečností a ukotveného v ní s možností otevřeně a svobodně jej vyjadřovat.

2. Tělo (svátost těla-chleba) a vědomí (svátost krve-vína), tvořící celek každého člověka, jsou jeho nezcizitelným chrámem božím. Nikomu nesmí být bráněno v kultivaci svého vědomí-těla (přijímání podobojí). Jakékoliv ovládání vědomí a těl druhých bez jejich souhlasu je nepřípustné.

V hlubší spirituální rovině jde o rozpoznání základní NE-moci dnešní doby a to udržováné duality duše-tělo, spirituální-materiální v našem myšlení, vnímání a nazírání světa a druhých, z čehož plynou všechny další nemoci tohoto světa. S tímto nevědomým postojem je zkrátka nutné přestat. Současně je nezbytné poznání toho, kdo jsme, tedy pravé podstaty našeho bytí, které je výhradně tělesné. Zdůrazněme, že toto tělo je ryze subjektivní pole cítícího vědomí našeho tělesného bytí jako celku, nikoliv nějaké “tělo viděné z vnějšku”, jak jej vidí například současná medicína. Co nám chybí, je rozpoznání podstaty těla jako těla-vědomí, kterým vpravdě jsme.

3. Právo vydávat peníze nesmí být drženo v soukromých rukou a musí podléhat veřejné kontrole. Všechny daně kromě těch, na kterých se domluví samo společenství jako celek pomocí přímé demokracie, jsou nezákonné. 

Státy si musí vzít zpět právo tisknout a spravovat své vlastní peníze, kterými aktuálně vládne nikým nevolená uzavřená kabala (kněží a mniši světským právem panující). To je možné zajistit vojenskými prostředky jednotlivých států.

Dokud nebude právo vydávat své vlastní peníze v rukou států a veřejnosti, dotud bude vládnout nikým nevolená skupina lidí.

Tzv. “soukromé vlastnictví”, které je současným systémem považováno za nezpochybnitelné, nemá ve skutečnosti ukotvení v realitě, ale je uzurpujícím manipulativním projevem a projekcí ega, které si samo přivlastnilo vědomí. Aby člověk mohl zakoušet a užívat cokoliv - potřebuje aby ono vlastnil? 

Proto je plně oprávněné použít i mocenské prostředky k tomu, aby bylo právo vydávat peníze navráceno zpět do rukou národních států či veřejné kontrole v režii skutečných lidových či národních bank.

4. Korupce a zneužívání moci, lichva, hazard a nucená prostituce v jakékoliv podobě nijak nepřispívá lidskému společenství, ani tvůrčímu rozvoji člověka a je proto nepřípustná a trestná. Vymahatelnost práva je nezávislá na společenském postavení. Rovnost všech lidí je zaručena.

Pokud je člověku násilím vnucováno něco, co jde jakýmkoliv způsobem proti jeho přirozenosti jakéhokoliv druhu, nebo je na něm uplatňována jakákoliv podoba totality degradující člověka samého, nebo jakákoliv jiná forma jednání či nátlaku, která je v rozporu s výše uvedenými články, je oprávněn to nejen odmítnout, ale odporovat tomu všemi možnými prostředky.

Nemohla by aktualizovaná verze Čtyř pražských artikulů vypadat třeba právě takto?

V Praze obležené nepřátelskými Covidy, léta Páně 2020.

V zastoupení Rady starších sepsali věrní Čechůové.