Zlá nevědomost medicínského přístupu

Klasický materialistický medicínský přístup k nemocem je takový, že obviňuje jak jinak, výhradně „cizí“ „těla“ ať už v podobě virů, bakterií, toxinů, rakovinných buněk, nebo jak je dnes v módě, geny, apod. z příčin nemocí. Je zajímavé si všimnout jedné nepřehlédnutelné „podobnosti v rozdílnosti“ kdy sama „nezdravá“ společnost ze svých vlastních „nemocí“ obviňuje například cizince, nebo jiné národnosti, z problému dané společnosti, viz klasická populistická hesla typu: „práci našim lidem nikoliv imigrantům“, za „špatnou ekonomickou situaci Německa mohou židi“, „západní imperialisté mohou za špatnou úrodu,“ apod. Pokud přistupujeme k nemocem ať už osobním, nebo kolektivním, sociálním nebo ekonomickým způsobem, že je nutné tyto „cizí“ „těla“, která jsme označili za „viníky – příčiny“ našich nemocí „odstranit“ například chirurgický uříznout, nebo chemoterapií zlikvidovat, nebo jaderným zářením zničit, vyhubit v plynových komorách a tak eliminovat tyto nepřátelská „cizí těla“ – zdánlivé příčiny našich vlastních nemocí, nechováme se ve skutečnosti jinak než podle stejného vzoru jako například němečtí nacisté?

Když se podíváme na podobnost s rétorikou kolem vedení válek, nelze si nevšimnout takřka na chlup stejné vnitřní podobnosti mezi vedením agresivních útočných válek na jedné straně a medicínským přístupem k „léčení“ těla na druhé straně. Obě aktivity samozřejmě ego dělá jak jinak pro dobro druhých a své. Chirurgické odstranění – uříznutí je to samé, jako používání sečných zbraní ve válkách proti jiným lidem – tělům. Chemoterapie v případě rakoviny není nic jiného než použití chemických zbraní na frontě, jako za 1. světový války yperit nebo za války ve Vietnamu agent oranž, apod. Ozařování nádorů a rakovinových buněk je analogicky používání jaderných taktických i strategických zbraní, viz svržení jaderných bomb USAF na Japonsko v závěru války, nebo nedávné bombardování Srbska bombami s ochuzeným uranem. Velmi dobře se zamysleme nad touto „podobností“. Těmito přístupy jenom pomáháme utvrzovat nevědomé pohledy a jednání, že cokoliv pociťujeme za „cizí“ pro nás, ať už v naší vlastní duši, těle nebo společnosti jako celku máme tendenci označovat jako nemoc nebo sociální ohrožení – což vede k různým projevům vnitřní i zevní xenofobie a následných rasistických projevů nejrůznějšího druhu.

Nacistické Německo bylo v podstatě státem podle „medicínského modelu“, mnoho jeho vrcholných představitelů takto smýšlelo. Zde byly plně uplatněny „medicínské přístupy“ na celou společnost a její sociální problémy. Ty byli Hitlerem, Himmlerem a celkově nacisty viděny jako „nemoci“ na těle národa (volk) a jejich příčinou byli rasově cizí nečistí a geneticky méněcenní podlidé (untermensch) jako Židé, Rómové, Slované nebo duševně handicapovaní. Různí konečná řešení např. „židovské otázky“, nebo „české otázky“ spočívali v jediném: naprosté eliminaci všech lidí a idejí, které byli označeny jako nezdravé pro zdraví sociálního těla německého národa (volk). 

Pokračováním těchto vzorů myšlení a v podstatě skrytých „nacistických“ tendencí se zapouzdřilo v dnešní „moderní „vědě“ „genetice“ a „farmacii“, která je výsledkem a pokračováním „vědeckých“ praxí německých nacisticky smýšlejících raketových inženýrů, lékařů a chemiků (ti se po válce etablovali v USA), eugeniků a zejména německých chemických a farmaceutických firem (IGFarben, a další.), které dnes tvoří nadnárodní ekonomickou a farmaceutickou lobby. Mnoho lékařských patentů vzešlo právě z nacistických pokusů s lidmi v koncentračních táborech na podlidech, jakými podle nacistické teorie jsou Slované a Židé. Dědictvím je ve velké míře současný obchodní úspěch původem německého dnes globálního farmaceutického průmyslu a možnost chemického testování na lidstvu ve velkém pomocí tzv. „očkování“ a vymýšlení a následné šíření testovacích tzv. „civilizačních“ nemocí.

Posedlost „zdravím“ z medicínského hlediska a  „čistotou“ všeho druhu je ve skutečnosti jenom určitá forma skrytého „fašismu  - nacismu“ obráceného k vlastnímu tělu a druhým. Je známo, že Němci byli během druhé světové války doslova posedlí čistotou, nejen „rasovou“, ale i se svým drhnutím a mytím, apod. K tomuto medicínskému – v podstatě svým způsobem „fašistickému“ modelu nejsou alternativy v podobě alternativních duchovních přístupů k léčení, ať se tváří jakkoliv „duchovně“ ať už jde o homeopatii, léčení přikládání rukou, či jiné pseudo - duchovní metody, ale výhradně rozšíření vědomí a vzetí si zpět práva na své vlastní tělo se současným plným převzetím zodpovědnost za své zdraví.

Velmi důležité upozornění pro všechny čtenáře pracující ve zdravotnických zařízeních. Tato meditace výchozích předpokladů aktuálního vědeckého medicínského přístupu není popírání vaší záslužné a náročné práce a služby, ale filozofickou meditací základních přesvědčení systému, v kterém pracujete a pomáháte druhým. Snaha podobné modely uplatňovat na řízení společnosti je ale zlou nevědomostí, která recykluje lidské utrpení a proto je záhodno začít se otevřeně bavit o jejích nikým nedotazovaných pilířích, zda náhodou není "...něco shnilého v království Dánském.", slovy klasika

.