NE-zdravé modifikace lidského chování v mužské populaci

 Etologie v lidském druhu vědomí

AUTOR: Jiří Krutina

Smyslem života každé formy či podoby vědomí je její největší možný vývoj a vyjádření. To platí pro jakkoliv komplexní živou strukturu – tělo, buňku i naše těla a celé druhy či kultury a civilizace jako celky.

Vědomí se tak samo vyjadřuje a projevuje svými nesčetnými formami těl, od mikrotěl virů a jednobuněčných organismů, až po složité organismy savců a celých životních prostředí a ekosystémů či sfér. I naše země je vnějším povrchem svého strukturálního potenciálu, který naplňuje, tedy je určité, stále se aktualizující, proměnlivé „tělo“ vědomí a jeho potenciálu, kterým jest.

Když skutečně cítícím, neodděleným způsobem vnímáme přírodu kolem nás a další živočišné druhy v ní žijící jako své vlastní širší tělo – prostředí vědomí, shledáváme, že to, co nazýváme „přírodou“, jíž jsme svým tělem neoddělitelnou součástí, je jedna grandiózní kooperace na nesčetných, vzájemně se prolínajících úrovních neomezeného oceánu živého vědomí a jeho nesčetně se vzájemně prolínajících sfér a dimenzí.

Člověk jako sociální bytost přirozeně utváří PRIMÁRNĚ DVOJICE a dále širší společenstva, rodiny a skupiny nejrůznějšího druhu, ty nemusí být nutně jenom „biologické“ v zúženém smyslu chápání našich dnešních monogamních institucí „manželství“ a naprogramovaných kulturních vzorů. V přírodě shledáváme mezi primáty a savci kolektivní spolupráci, která má ale své hierarchické vzory v různých druzích chování z pohledu životních strategií a sexuality.

Klasický pohled na přírodu, že jde o „potravní řetězec“ či boj o život na slunci jednotlivých druhů mezi sebou, je pouze naší a námi promítanou iluzí – projekcí našeho vlastního způsobu vnímání neodpovídající skutečnosti „za oponou“. Myšlenka tzv. “darwinismu”, který navíc učíme na našich školách, je zcela scestná projektovaná fantazie.

Ve skutečnosti jde o naplňování nejrůznějších individuálních HODNOT či KVALIT, které zajišťují co největší rozsah a možnost projevu vědomí skrze daný druh vědomí a jeho těla, a právě tento základní záměr a životní elán je za spoluprací jednotlivých členů druhu vědomí.

V každém společenství můžeme rozlišovat lidi podle vnitřního uspořádání a rozpoznání vědomí, a to na vědomé individuality a dále bytosti s různě omezeným vědomím ztotožněným se svou vnější stránkou osobnosti. Jako lidé se lišíme mírou procítění duše v našem těle jako celku a svými přijatými přesvědčeními o skutečnosti, o sobě, o těle, druhých, světě atd. To tvoří naší skutečnou „DNA“ bytosti, kterou jsme, která se plně projevuje současně i v našem fyzickém projevu – v DNA organismu, podobě, tvaru, případně nejrůznějších symptomech a vůbec možnosti předávání spirituálních kvalit biologickým způsobem.

Současně jsme vědomými těly, která z vnějšího pohledu jsou povrchem a živým jazykem a prostředkem vyjádření naší duše a rozsahu našeho vědomí. Naše těla z vnějšku jsou stále se utvářejícím živým obrazem naší duše a kvalit, které chováme – ty přímo ztělesňujeme ve vnějším celkovém vzhledu těla. Současně naše tělo z nitra je živým orgánem naší duše.

Mezi lidmi jsou rozdíly, lidé nejsou stejní a nejsou ani ze „stejného těsta“. Co tělo a člověk, to naprostý unikát v celém vesmíru. Jako bytosti jsme primárně v různé míře vědomé individuality, až pak muži či ženami podle pohlaví fyzického organismu atd. 

Základní rozlišení fyzického těla je dle pohlaví na muže a ženy. Rozdílné hormony činí čitelné rozdíly mezi fyzickou stavbou mužů a žen i podobou sexuálního chování. Muže mužem, ať si pod tím budeme představovat či chápat cokoliv, dělá na biologické úrovni testosteron, mužský pohlavní hormon. Přesněji je tomu tak, že nakolik člověk ztělesňuje i svou fyzickou roli jako muž, natolik jeho tělo produkuje testosteron. Prostě zdravé fungování naší hormonální soustavy je odrazem našeho skutečného zdraví jako člověka a povahy či kvality ztotožnění se s naším tělem. Ve zdravém těle zdravý duch a této harmonii, ať jde o muže či ženu, podle pohlaví odpovídají určité hladiny základních pohlavních hormonů jako testosteron (mužský pohlavní hormon) a estrogen jako základní ženský hormon, mimo jiné další. Současně je vše prolínající se a provázané, tedy v těle muže vzniká i určité množství estrogenu, a naopak i tělo ženy produkuje určité množství testosteronu (7 x méně v průměru než muž).

Ačkoliv je estrogen hlavním ženským hormonem, tak je to právě testosteron, který produkují v těle ženy vaječníky a nadledvinky, který způsobuje u žen chuť k sexuálním aktivitám a umožňuje jim sexuální vzrušení a vyvrcholení. Můžeme tedy říci, že bez potřebného malého množství testosteronu – hlavního mužského hormonu by žena nebyla sexuálně aktivní a ani by nepočala. Opačně určité množství estrogenu potřebuje mužské tělo k dozrání spermií, aby byl plodný. Nezdravé jsou hladiny, které tyto hodnoty v daném těle obracejí, kdy v mužském těle je přebytek estrogenu nad testosteronem, a u žen opačně.

Nedostatečná hladina testosteronu u mužů se projevuje typicky atrofií či nedostatečně rozvinutou svalovou soustavou, sníženým sebevědomým, depresemi, sníženou chutí k sexu, k jídlu, větší únavou a celkovou nižší dravostí a zdravou agresivitou do života, do navazování vztahů, budování rodin a komunit, až po problémy s erekcí apod.

Skutečně svobodné společenství, ve smyslu schopnosti utvářet prostředí pro svobodný rozvoj nejširších tvůrčích potenciálů každého člena, ať už se jedná o dvojici, rodinu, nebo větší skupinu či kmen, je pouze takové, které tvoří vědomí lidé znající sami sebe jako vědomou individualitu, duši ztělesňující se plně ve svém těle a podle svého těla jsou pak vědomými muži či ženami. Tomu odpovídá i příslušná hladina hormonů v těle.

Ve zdravém těle zdravý duch, praví moudré zkušenostní přísloví. V případě mužů se tento stav přirozeně odráží v příslušné hladině testosteronu. Uvádí se, že průměrná produkce testosteronu v současné mužské populaci je v rozsahu 2-11 mg za den, což jsou hodnoty daleko nižší, než měli naši otcové a pradědové! Je evidentní, že prostě muž s dolní a horní hranicí produkce testosteronu bude zkrátka každý tak trochu „jiný“ muž.

Testosteron není jenom čistě biologický hormon zajištující androgenní projevy těla, či zajištující rozvoj pohlavních mužských charakteristik, jako je typická kosterní stavba, úzké boky, široká ramena, muskulatura v horní části těla, ochlupení, vousy, růst a velikost penisu, dozrávání spermií, sexuální chuť atd., ale je důležitým činitelem i pro duševní rozpoložení a moduluje celkový základní způsob či postoj k základním životním otázkám muže ve vztahu ke světu, druhým mužům a ženám, týkající se sexuality a schopnosti vytvářet prostor či prostředí pro šíření své „DNA“, nikoliv pouze ve smyslu čistě biologickém, v plození dětí, ale obecně jako schopnost rozvinout svůj vnitřní tvůrčí potenciál, který jako ztělesněná duše v sobě chová a je průchodem společně s ženami, se kterými žije, se kterými se sexuálně spojuje a má s nimi případně i biologické potomky.

Jinými slovy testosteron není vůbec o agresivních macho svalovcích, kterým padají ženy k nohám a kteří „klátí jednu ženu“ za druhou, vulgárně řečeno. Ale naopak testosteron je o ryze vnitřních maskulinních duševních kvalitách, obecně přisuzovaných mužskému pohlaví a sexualitě ve vztahu, a o ZODPOVĚDNOSTI ke svému druhu – lidskému rodu jako takovému, potřebných k jeho zajištění, ochraně, budování rodin, společenstev a civilizací.

Některá virová myšlení tvrdící, že mužský testosteron je zodpovědný za násilí, agresivitu, války (logicky, přeci války vedou muži, ne?!), útlak žen a že je třeba dnešní muže převychovat (viz Istanbulská smlouva například), což se prodává společensky jako lepší “vcítění se do žen”, je zcela neopodstatněné tvrzení a zjednodušené vidění světa neboli ideologie. Naopak, projevem neřízené agresivity bývá nedostatek schopnosti ztělesnit intenzitu agresivity jinak, než agresivním jednáním a k tomu spíše vede nedostatek testosteronu.

Z pohledu běžných mužů (dosud neprobuzených ve své širší identitě a vědomí) ve vztahu k sexualitě a strategii vztahování se k ženám, která je pro většinu mužů základním nevědomým „tahem“ či “podtónem” jejich jednání a chování, ať si to připouští či nikoliv, a je jedno, zda se jedná o pracovní, sportovní či společenské aktivity (alespoň v určité etapě života) k zajištění šíření své DNA, ať jí chápou jakkoliv (jako tvorbu životního prostoru, tvůrčí díla, či vlastní potomstvo - v což věří drtivá většina materialisticky smýšlejících lidí), můžeme rozpoznávat dva základní přístupy, které mají i svůj odraz v množství testosteronu produkovaného daným mužským organismem.

Můžeme hovořit o ALFA či BETA mužích, či spíše alfa či beta přístupu modulovaného celo-tělesnou náladou prostupující myšlení, přesvědčení a jednání takového muže, odrážející množství či výši hladiny testosteronu.

ALFA postoj či alfa muž je takový muž, který má široké vnitřní DNA, tedy široký rozsah tvůrčího sebe-vyjádření a schopnosti rezonance s co nejširším rozsahem kvalit druhých lidí. Jeho hormonální žlázy produkují vysoké množství testosteronu, bývá maskulinního typu se širokými rameny a hrudí, je přirozeně sebe-vědomý, usazený ve svém těle, což mu přirozeně poskytuje větší výběr potenciálních sexuálních vztahů, což ALE nutně neznamená, že je promiskuitní! ALFA muž se vykazuje naopak věrností své partnerce, kterou si vybere.

BETA muži jsou obecně fyzicky i duševně slabší konstituce než ALFA muži, často i než ženy, obecně mají nižší sebevědomí a jejich schopnost v navazování sexuálních vztahů je obtížnější. Přesto i oni – v nich dřímající DNA se chce co nejvíce rozšířit, a tedy - v překladu těchto mužů - rozmnožit skrze potomky i když jejich schopnost konkurovat ALFA mužům je ztížená základním nedostatkem a tím je právě hladina testosteronu.

Modifikovaná vztahová strategie BETA mužů k ženám

Zdravý, přirozeně sebe-vědomý muž ve zdravém mužském těle, tedy duše plně souznící se svým tělesným bytím v mužském těle, zůstává sám sebou i přes svou náklonnost či chování úcty k ženám, či dvoření. Nepodbízí se ženám, neboť je přirozeně svým vyzařujícím charismatem přitahuje, otevřeně k nim přistupuje a nebojí se odmítnutí; současně si jich ale váží a vnímá je primárně jako sobě rovné lidské bytosti, nikoliv jako pouze “ženy”, jak je běžné ve stavu omezeného vědomí, a tedy vulgárně řečeno jako primárně možné sexuální partnerky.

BETA muž je nucen získávat pozornost žen jiným způsobem. Jelikož jeho základním problémem je nedostatek sebe-vědomí ve vztahu k ALFA mužům, musí se od nich odlišit a u ženy své touhy vyvolat pocit unikátnosti či výjimečnosti chovaný přesvědčením „nejsem jako ostatní kluci“ – ve smyslu ti, před kterými se cítí slabý a nejistý ve vztahu k ženám.

Hlavní podvědomou strategií BETA mužů je ztotožnit se se ženami, vcítit se do nich, vzít jejich postoje za své. Díky tomu vyvolává v ženách podvědomý dojem, že je tou nejlepší volbou pro naplnění dlouhodobých potřeb a tím i nejlepší rodičovskou volbou, neboť to jsou podvědomé signály, které žena přijímá. BETA muž se snaží ženám podobat, aby si získal jejich důvěru, když je nedokáže oslovit svým přímým vyzařováním muže, typického ALFY.

Tento svůj proces ztotožnění BETA muž utužuje přijímáním ženských konvencí, snaží se být “citlivý”, “vnímavý”, “emocionální”, vyhledává bezpečí, je nekonfliktní, slušný, prostě „hodný kluk“, či se ke své partnerce staví jako k druhé „mámě“. BETA muž se řídí podvědomě principem, vyzdvihujícím ženy nad sebe, snaží se jim být podobný, vciťujte se do jejich chování, a tak se snaží v nich vzbudit dojem vhodného partnera. BETA muž žije v přesvědčení, že stejné přitahuje stejné a nedovede přijmout, že je to ve skutečnosti naopak rozsah protikladných napětí a potencialit z toho plynoucích, co se skutečně přitahují a má potenciál největšího obohacení obou partnerů!

Jaké strategie používají BETA muži?

Základem je podvědomá snaha v očích své partnerky diskvalifikovat typické ALFA muže tím, že se snaží poukazovat na to, že typický ALFA se není schopen vcítit do žen, naslouchat jim, že je “hrubý svalovec”, který se nemyje, je promiskuitní apod., prostě se snaží snížit a zesměšnit ALFA muže za jeho maskulinitu – kterou BETA muž odvrhnul, neboť přijal zjednodušující přesvědčení, že ženy nepřitahují hrubí svalovci, ale že chtějí muže jemné, kteří se do nich vciťují, kupují jim dárečky, kytičky a naslouchají jim. BETA muž si myslí, že tak zvýší svou atraktivitu u žen. Samotný tento způsob jednání a chování snižuje produkci testosteronu v jeho těle.

BETA muž se prostě svou vnitřně pociťovanou nedostatečnost, kterou cítí v mužském poli ALFA mužů, snaží ženám a partnerce namluvit jako svou výjimečnost. Strategii BETA mužů můžeme přirovnat situaci, kdy muž při hře dívek proti chlapcům se radši přidá do týmu dívek, aby byl s nimi a mohl si získat jejich pozornost. Prostě nepochopil, že jde o hru a roli a nikoliv nutnost „zachraňovat“ či se zavděčit.

Typické znaky a přesvědčení BETA muže 

• Fyziologie nepůsobí typicky “mužně”, je bez výrazné stavby horní části těla, kde bývá nejvíce androgenních receptorů a příliš se neliší od stavby žen, přestože tito muži často bývají nositeli výrazných androgenních projevů jako je výrazné ochlupení či vousy.
• Je „romantický“ a často věří v jednu pravou dívku-ženu svého života; pokud takovou získá, často se na ní nezdravě fixuje a nedovede si představit, že by jej opustila.
• Přijímá typicky ženské postoje.
• Často trpí „spasitelským komplexem“ – snaží se vyřešit všechny problémy své partnerky nebo dívky, kterou by chtěl a chce vše dělat s ní.
• Často trpí „mučednickým komplexem“ – čím víc se pro svou dívku obětuje, tím více si myslí, že jí projevuje oddanost.
• Při určování záměru a motivace dívek používá deduktivní myšlení místo objektivního pozorování chování. Domnívá se, že přirozený sklon dívek je spíše k racionálnímu než emocionálnímu myšlení.
• Věří v identifikaci. Čím více se bude podobat své vysněné dívce, tím líp ji k sobě dokáže přilákat a zajistit si její intimitu. Domnívá se, že sdílené společné zájmy, nebo společná práce či stejné oblečení jsou jediným klíčem k přitažlivosti a trvalé intimitě.
• Věří, že „není jako ostatní kluci“ a je výjimečný.
• Věří a často přijímá ideologie, že obě pohlaví jsou si naprosto rovny bez ohledu na rozdíly mezi pohlavími.
• Bývá ne-svůj, když jeho partnerka projeví zájem o kvality, které jsou typické pro ALFA muže, například posilování, apod.

Typické znaky a přesvědčení ALFA muže 

• Takového muže je typicky prostě vidět, slyšet, a dokonce i cítit :-) .
• ALFA muž je přirozeně urostlý a svalnatý (nikoliv nutně kulturista cvičící s činkami!!!). Jeho tělo je robustnější či větší, a to i tehdy, pokud nesportuje, zejména v oblastech ramenou a horní části hrudi, kde je největší množství androgenních receptorů, které reagují na testosteron. Je přirozeně silný fyzicky i duševně. ALFA muži ale navíc obvykle sportují a své tělo dále zvelebují. Vede je k tomu přirozená náklonnost k tělesnému prožívání a chápání disciplíny jako důležitého aspektu života muže. 
• Hlas ALFA muže je zvučný a v ruchu ostatních hlasů je ho vždy dobře slyšet, nebojí se promluvit, pokládat otázky, nemá problém v sociální interakci, dialogu, ani se nevyhýbá konfliktu, když je hodnotový (to se dnes také moc nenosí).
• ALFA muž se kromě své nejbližší rodiny nezajímá, co si o něm myslí ostatní, ale jde si za svými cíli. Nezajímá se typicky o to, co ostatní dělají, co mají, jací jsou; nesrovnává se, nenapodobuje, má přirozené zdravé sebevědomí a je svým vlastním tvůrcem života a prostředí, kde žije, přestože se může jevit zevně zdánlivě nafoukaný, bezohledný a sobecký.
• Ve vztahu k ženám je pozorný, ale mnohdy rázný. Bývá striktní a pokud si hledá ženu pro dlouhodobý vztah a rodinu, je jí věrný i když se dále baví s jinými ženami. Je zcela přirozenou “hlavou” rodiny, ale nikoliv despotickým vládcem a je orientován na zajištění rodiny a svých dětí a jejich nejlepších schopností a bývá společensky aktivní. 
• Neztrácí čas s věcmi nebo lidmi, pokud v nich nevidí smysl. Rozhoduje se s chladnou hlavou, ale současně názor změní klidně po minutě, pokud to uzná za nezbytné.
• I přes svou mnohdy zdánlivou přísnost je optimistický a orientován na život, jeho poznávání, nové věci; cítí se prostě dobře.
• Jeho ideály jsou ochrana života obecně, slabších, spravedlnost. Jakékoliv pravidlo, či totalita omezující svobodu, je mu naprosto proti srsti a bouří se proti ní.
• Je přirozeným spravedlivým vůdcem a ochráncem druhých.
• ALFA muži jsou orientovaní na vytváření samostatných rodin, společenstev, firem, duchovních skupin, národů, kultur a civilizací. 
• Vyšší hladina testosteronu souvisí s hlubším prostorovým vnímáním ve smyslu životního prostoru, což vede k větším možnostem svého vyjádření, třeba i v podobě potomstva - u zvířat jediná možnost. ALFA vůdce smečky vlků ví, co je pro smečku nejlepší, kudy jít, neboť má současně rozvinuté vnímání vědomí životního prostoru svého rodu - smečky. 
• Alfa samci bývají ale také ve svém životě často předmětem nejrůznějších útoků od jednotlivců i skupin, jak ve vlčí tak lidské smečce.

Tím ale není řečeno, že i muž jednající přirozeně ALFA způsobem, nemůže být pěkný kretén, stejně jako muž žijící podle BETA strategií. Zde hovoříme o tónech spojených s vědomím těla, které je u každého člověka různě procitlé a tak je schopen vnímat tyto “strategie” svého těla, které ovlivňují chování. Nicméně jde o strategie společné s těly vyšších primátů, kteří také utvářejí sociální skupiny.

Současně si je třeba být vědom, že lidská bytost je samozřejmě komplexnější, primárně duchovní bytostí, než jenom mužem, jednajícím pod určitým vzorem v oblasti “vztahově-námluvní” ve vztahu k ženám, (nebo naopak ženou); primárně jsme lidskou bytostí se všemi možnými kvalitami, i lidské přesahujícími, která je vnitřně androgynní. 

Pokud žena pohlavně a bytostně dozraje, tak shledává, že se nechce oženit s další „ženou“ nebo „hodným klukem“ a být mu “maminkou”, nebo tím, kdo jej vychová, či počká, až dospěje, proto se BETA muži snaží o co nejrychlejší izolaci své partnerky od potenciální ALFA konkurence a tím nemusí být jenom skuteční „soci v lásce“, jak se říká, ale každý ALFA muž v okolí a často vstupují brzy do manželství jenom proto, aby měli tu „svou jistou“. Bývá otřesen, když taková žena posléze dospěje. Zjistí, že společně vytvářejí POLE, v kterém žijí, a to je protkáno základními strategiemi BETA muže, jehož strategie, přesvědčení a způsoby modulují možnosti jak své partnerky, tak případně rodiny, kterou zakládá. Pole možností utvářené takovým párem je prostě již určitým způsobem modulované a omezené v možných potencialitách a kvalitách života ve společném poli, a to zcela nezávisle na jinak “dobrých” charakterových vlastnostech či dovednostech obou partnerů.

Násilné ideologie proti člověku

Není náhodou, že ideologie podporující zničení lidských národů a zotročení člověka, mužů a žen, nám tvrdí KLAM a LEŽ, že za krizemi kapitalismu a útlakem žen, mužů i dětí, jejich ekonomické a jiné vykořisťování, může a stojí tzv. “patriarchát” a tisícileté ovládání a podřízení žen mužům a v neposlední řadě “agresivní testosteron” či “toxická maskulinita”. Zamlčuje se tak skutečnost základní nevědomosti v modelu vědomí ega a jeho projekce do sociálních a ekonomických struktur.

Není náhodou, že tzv. Istanbulská úmluva vnucuje lidem nový ideologický pohled na výchovu v rodinách, zejména co se týká vztahu otců a synů, která by se neměla lišit od výchovy dívek. Za příčinu “domácího násilí” označuje “testosteron” a muže, a tak maskuje všeobecný útisk materialistického, kapitalistického a konzumního způsobu života vyprazdňující a ničící všechny spirituální a kulturní hodnoty jednotlivců, rodin i celých národů.

Není náhodou, že se propaguje LGBT atd. ideologie mezi mladými lidmi v době “přechodu” a dospívání skrze neziskové organizace financované nadnárodními penězi. 

Co když některé modifikace lidského - v tomto případě mužského chování nejsou projevem tzv. “evolučního vývoje”, ale naopak degenerace lidského druhu, často z nejrůznějších zájmů podporovaná?

Ženy a testosteron

Přestože je testosteron “mužským” hormonem, tak je důležitý i pro ženy, podobně jako malé množství estrogenu je nutné pro zrání spermií u  mužů. Průměrná žena má asi 7x nižší hladinu testosteronu než průměrný muž. Vliv tohoto rozdílu nejlépe vidíme ve sportovních disciplínách zaměřených na sílu, vytrvalost a celkovou fyzickou zdatnost. Proto nesoutěží muži a ženy například ve vzpěračských nebo atletických disciplínách spolu.

Ženské tělo tvoří testosteron jednak ze zárodečných buněk svých vajíček a jednak z kůry nadledvinek. Nejvyšší hladinu testosteronu mají mladé ženy ve věku kolem 20 let, pak hladina klesá s postupným uvolňováním vajíček, po menopauze s ukončením produkce vajíček je ukončena i tvorba testosteronu vaječníky. U žen je testosteron zodpovědný za sexuální touhu.

Testosteron má samozřejmě vliv i na chování žen. Pokud jej mají vyšší, jsou dominantnější a průbojnější a mají větší chuť k milování. Je prokázáno, že během ovulace je současně v těle ženy vrchol její hladiny testosteronu a jsou více přitahovány výrazně maskulinními typy mužů, než v době menstruace, kdy jsou přitahováni muži spíše s ženskými znaky. Ženy užívající hormonální antikoncepci, která tlumí současně produkci testosteronu, jsou tak výrazně ovlivňovány.

Ženy po menopauze mohou přijímat testosteron přirozeně od svých partnerů. Jelikož zde není nutné kontrolovat početí, může muž v rámci milování ejakulovat. Tak žena skrze vaginální sliznici vstřebává i určité množství testosteronu obsaženého ve spermatu, vedle dalších velmi výživných látek.

Cesta harmonizace (nejen) testosteronu

Začít se zabývat hlubšími hodnotami a otázkami života týkající se toho, kdo jsem, odkud pocházíme, kam jdeme; procitnout vědomí těla a sebe jako celku a být vědomým tvůrcem svého života, neboli vědomé vzetí plné odpovědnosti za svůj život -, my sami jsme jeho stvořitelé.

Zbavit se jednání pod “stresem”, za účelem pouhého “dělání”, tedy v zúženém vědomí, které produkuje na úrovni organismu ve zvýšené míře stresové hormony (kortizol, adrenalin), které doslova zabíjí testosteron.

Zaměřit se, aby vše v životě bylo v souladu s naším celkovým pocitem zdraví a tvůrčího naplnění; nedělat nic, v čem nejsme plně vědomí a více si vážit kvality svého času než toho, co “máme”, “děláme”, či si myslíme, že “jsme”.

Obnovit vědomí v celém těle a jeho pravidelné silové zatěžování; trénink v nějaké podobě, nejlépe ve spojení s působením gravitace na kosterní svalstvo (posilování), rozvíjet celotělesné cítění a být si vědom všech jejích intenzivních pocitů emočních i sexuálních skrze vědomí těla a sebe jako celku.

Ve stravě se zaměřit na živočišné bílkoviny a kvalitní tuky, snížit množství cukrů s vysokým glykemickým indexem; jíst vědomě, nikoliv impulsivně a podle kolísavé chuti “na cukr”.

Přidání anti-estrogenních potravin do jídelníčku (brokolice, žampióny, červená řepa), vyhýbání se sóje a sójovým výrobkům (muži).

Přidání doplňků jako je maca, kotvičník, žen-šen, L-Arginin, L-Citrulin (muži i ženy) apod.

V případě starších mužů je možná zevní substituce testosteronem (TRT), která působí blahodárně při celkovém zdravém způsobu života, zejména v pozdějším věku muže.