Velikonoce: náboženská demagogie jako státní svátek a její metafyzické sdělení

Je až s podivem, že v sekulárním státě, kde mělo dojít ke slibované odluce státu od církve máme den pracovního klidu spojený s katolickým náboženským svátkem. Nicméně den pracovního volna je samozřejmě jistě pozitivní událost pro věřící i nevěřící. Radujme se!

V tento den členové křesťanské sekty slaví a radují se ze svého “vykoupení” či “spasení”, které za ně údajně učinil Ježíš KRISTUS tím, že byl popraven na kříži, ale “překonal smrt” a “vstal z mrtvých” ve svém “vzkříšení”. Tato událost je základním bodem celého křesťanského náboženství. Jinými slovy všichni příslušníci církve jsou tedy spaseni díky tomu, že Ježíš byl zabit a pak vstal zázrakem z mrtvých. My ostatní, kteří nejsme členy církve, máme smůlu.

Prostě stačí v to věřit  - to stačí pro členy této náboženské sekty (a všechny konkrétní náboženské ideologie lze považovat v podstatě za různé sekty) k jejich individuálnímu vykoupení či spasení. Stačí být součástí tohoto kolektivu a věřit tomuto upravenému příběhu o Ježíši Kristu.

Kdo byl ale skutečně onen Ježíš Kristus? 

Byl primárně člověkem, nicméně člověkem, který současně znal svou skutečnou duchovní podstatu a žil ji  - a stále žije “mezi námi”. Ježíš nicméně nebyl nějaký mučedník, který se nechal ukřižovat a pak vstal zase živý a tak vykoupil hříchy a tedy přinesl spásu těm, kdo v tuto “víru” uvěří. Ježíš nebyl členem žádné náboženské skupiny, natož “křesťanem”. 

Ježíš byl živým ztělesněním KRISTA - širší duchovní entity - pole vědomí zahrnující potenciál lidského druhu vědomí jako celek, tedy pole vědomí zahrnující spirituální potenciál každého jednotlivého člověka, který se kdy na této planetě narodil, žije či narodí. Ve své době se toto širší pole vědomí, kterého je naše lidská inkarnace stále součástí inkarnovala na naší zemi jako celek v podobě několik spolu spojených osob. Byl jim Ježíš, Jan Křtitel, svatý Pavel a 12 dalších tzv - učedníků, kteří tvořili různé aspekty KRISTA. Ježíš ve své době charakterizované obecně spirituálním úpadkem člověka přinesl svědectví o tom, odkud člověk pochází, co je jeho podstatou a současně poznání - gnózi toho, jak tuto svou božskou podstatu opět zakoušet, jeho slovy zakoušet Boha všude a ve všem. Tedy to jak žít, jeho slovy jako doslova boží synové-dcery jediného Otce v jeho KRÁLOVSTVÍ, které je slovy Tomášova evangelia v nitru i kolem nás. Učil své bližní jak rozpoznat onoho Otce, samo neomezené pole vědomí - bytí (JÁ JSEM), jež je zdrojem všeho kolem i v nitru nás, včetně nás samých i všeho co je a může být a procitnout tak ve svém ryze spirituálním ne-fyzickém těle - těle duše jehož je fyzické tělo povrchem, v kterém žijeme nesmrtelný život jako plně procitlé - ztělesněné vědomí toho, kým jsme, ať už zde na zemi, tak po smrti, tak mezi životy. Toto tělo - tělo vědomí je současně skutečně živé dýchající tělo (na rozdíl od zvnějšku viděného těla fyzického) - dýchající Ducha svatého, ryzí éter a světlo vědomí samého.

Právě toto metafyzické poznání a ryze vnitřní spirituální proces, které komunikuje Ježíš stále, bylo zdeformované v příběh, ve kterém Ježíš jako historický člověk zemřel - byl popraven, jeho mrtvola uložena do hrobu, odkud nevysvětlitelným (proto postaveným na pouhé “víře”) způsobem opět povstal ve svém těle. A to je ono vzkříšení, ze kterého se na velikonoční pondělí křesťané radují. Svým činem, podle pozdějších náboženských ideologů křesťanské sekty, tak údajně zajistil podobné “vzkříšení” či spasení jejím členům. 

Takže vážení, kteří se považujete za křesťany - Ježíš vám vzkazuje, že touto oslavou a vírou se k mému poznání nepřiblížíte ani o píď a už vůbec jsem vás nezbavil vašich hříchů - jsou čistě vaše a jsou projevem vašich nevědomých přesvědčení, podobných jako o mně samém. Jinými slovy žádná spása či vykoupení se nekoná. Je to bludný blábol. 

Současně těm, co nejsou členy této sekty vzkazuje, že jste o nic nepřišli a všem lidem bez rozdílu, křesťanům i ne-křesťanům a členům všech nejrůznějších sekt, včetně ateistů stále komunikuje, že je stále přítomen všude tam, kde se lidé v jeho jménu (tedy jako Já(vědomí)-jsem(bytí)) setkávají - nazírají jako individuální ztělesněné bytí společně sdíleného a dýchajícího (DUCHA SVATÉHO) neomezeného vědomí (OTCE). Tak každý z nás má možnost opět procitnout ve svém nesmrtelném věčném těle (dosáhnout VZKŘÍŠENÍ) a tak vstoupit do vnitřního mnohadimenzionálního vesmíru vědomí (KRÁLOVSTVÍ BOŽÍHO).

“Kde se dva sejdou ve jménu mém, tam Já jsem uprostřed i kolem nich.”

“Království je kolem i v nitru vás”

“Pravím vám, bohové jste.”

J.K.

Pohanská podstata velikonočního pondělí se svými rituálními oslavami jara, plodnosti a sexuality, jak se u nás praktikuje je daleko autentičtější. Byť i tyto kdysi skutečně vyživující rituály dnes nejen vlivem alkoholu nabývají mnohdy spíše bizarních podob. Nicméně jako dítě si velmi živě pamatuji, že jsme vždy na tento svátek chodili v ulici za “tetama”, tedy dívkami, ženami i babičkami v okolí, a se směsící studu, ostychu, i vzrušení jsme říkali koledy, šupali pomlázkama a dostávali vajíčka. Vždy jsem přinesl domů plný košík. Když mi místo toho začali tety nabízet štamprdle, pochopil jsem, že pro mě tato oslava velikonoc skončila a já dospěl. Také jistý druh zasvěcení:-)

Jinak dnes jsem samozřejmě naplácal na holou své milované ženě, aby byla stále tak zdravá a svěží a těšíme se společně na Veliké-noce.

Pokud by někoho zajímala metafyzická či okultní podstata nejen těchto křesťanských mystérií, doporučuji ke kontemplaci esej Klíče od Království, https://www.noos.cz/produkt/novinky/jiri-krutina-klice-od-kralovstvi/