Psychologicko-in-formující (informační) válka a neschopnost myšlení

 

Jak se dějí tzv. masové či kolektivní události jako třeba iniciace nových historických či kulturních period, pád či ustanovení nových vlád, vyvstání nových náboženství, hromadné konverze nebo masové vraždy typu nejrůznějších válek, smrtících epidemií, zemětřesení, záplavy či ničivé vlny tzv. tsunami či naopak nevysvětlitelné období rozvoje velkého umění, architektury či technologií?

Všechny podobné masové či kolektivní události, kam patří i všechny války, což jsou události, ve kterých se prostě masově lidé vzájemně zabíjejí a je celkem jedno, v jakých uniformách či za jaké státy či ideologie, vyvstávají nikoliv rozhodnutím nějaké jedné zlé postavy jakéhosi “agresora”, ale prostě jako výsledek kolektivního masového nastavení duševní niternosti dostatečného počtu lidí, který se pak rozvine jako květ do celého svého zkušenostního kontextového pole. Nijak jinak. Místo toho jsme masírováni vzděláváním i dnešními médii, že například druhou světovou válku rozpoutal šílenec Hitler nebo dnes, že “masový vrah” Putin se hodlá vypořádat s Evropou apod. Nedostatek skutečného kriticko-tázajícího myšlení v kontextu či kontextového myšlení, a naopak všude jako rakovina rozšířené ne-myšlení v podobě lineární časové přímky jednotlivých akcí, jednotlivých aktérů v demagogických schématech dobro-zlo, agresor-oběť a totalitního vynucování odpovědí výhradně ano-ne, vede doslova k formování a naplňování záměrů, o kterých se běžným lidem ani nezdá. Ti, ztotožněni s obsahem jim předkládaných myšlenek, pomalu ale jistě vytvářejí ve své niternosti - duši doslova a dopísmene válečné pole - stav války.

Představa, že světové události typu zahájení války, svržení vlády, epidemie, či jiné katastrofy, ať už “přírodní” či vyvolané lidmi, nastávají jako výsledek nějaké akce nějakého konkrétního aktéra, je důsledek naprosté omezenosti našeho vědomí a naprosté omezenosti našeho vnímání a myšlení, které to přináší. V tomto ne-myšlení a omezeném vnímání jsme navíc cvičeni. Například historie jako druhá světová válka je nám stále předkládaná jako výsledek rozhodnutí nějakého ztělesněného zla a šílence - typicky “masového vraha” z povolání či zločince z přirozenosti, který se prostě z ničeho nic ze svého nepochopitelného rozmaru rozhodl rozpoutat válku. Stále věříme, že svět a všechno “zlo” v něm je výsledkem nějakých činů konkrétních zlých bytostí. Víra v existenci “zla” jako principu je jednou z největších - zlých nevědomostí, kterou jako lidstvo trpíme. Právě tato nevědomost stojí za mnohými zlými věcmi ve světě. Naprosto nemyslíme v kontextu věcí, ve kterém jak události, tak všichni arbitři vyvstávají a tzv. bytují - ten se neuvažuje, myslí se zrychleně a kondenzovaně, ve smyslu oddělených samostatně operujících arbitrů akcí a původců událostí. Největším nebezpečím nejsou konkrétní entity mimo nás, či nějaké státy, ať už na východě, nebo na západě, či kdekoliv jinde. Největším nebezpečím je nevědomé myšlení a jeho protagonisté - tedy my sami. Pokud například člověk na takovém postu jeko “ministerstvo zahraničí “ tvrdí, že se stalo, cituji: “masový vrah Putin vzal milion vojáku a poslal je na smrt na Ukrajinu, zabíjet civilisty a děti”, tak prostě toto není skutečné myšlení, ale demagogická hesla. Pokud reportéři nechtějí dialogy, ale odpovědi ano-ne na totalitně položené otázky typu, kdo je agresor či oběť, pak prostě nejde o myšlení, ale nálepkování, ve kterém zapomínáme, že naše myšlenky o realitě nejsou totožné s realitou, kterou mají popisovat. Prostě “jídlo” není “jídelní lístek”.

Ve skutečnosti jsme ve “válce” a jsme “ohroženi” - ale nikoliv ve válce s konkrétním státem či zemskou mocností, která se chystá na nás vrhnout, ale jsme ohroženi těmi, co vytvářejí a podporují stav války v našich nitrech, vnášejí do nich konflikty mezi různými věcmi, jako je východ-západ, náš způsob života a způsob života druhých a vytvářejí aktéry zla, nejrůznější “masové vrahy” či “odporné bytosti”, které se na nás snaží vrhnout, tedy udržující a podporující náboženský kult zla a kult zlých osob. Tato jemná psychologická formující operace umí člověka a společnost přivést do válečného stavu a do ochoty uvolnit své osobní niterné prostory do širšího kontextu, ve kterém vyvstane válka a je zcela jedno, kdo bude ten první, kdo s tím jakoby začne a koho bude historie psaná vítězi pak obviňovat, kdo s tím začal. Bude to prohra člověka jako takového a všech těch mrtvých, které ta válka přinese. 

Ptejme se aspoň po základních otázkách. Komu by skutečně prospěla taková válka mezi Evropou a Ruskem třeba? Budou to lidé evropských národů nebo snad lidé Ruské federace? Komu by se hodilo, že by se vyvražďovali lidé evropských národů či Slované, jako se dnes děje mezi Rusy a Ukrajinci? Co asi tak z principu mohou mít takoví Rusové proti Ukrajincům či Evropanům a opačně? Jak to, že už zde jednou proběhla snaha rozpoutat válku mezi Evropou a východem, tedy SSSR? Kdo měl tehdy i dnes skutečný zájem na tom, aby Evropské národy a národy na východě nežili v míru a spolupráci obchodní a kulturní? Komu se hodí, že je svět takto rozštěpen? 

Všechny ty zprávy, které se snaží dlouhodobě vykreslovat určité “zlo”, které nás má ohrožovat a je jedno, zda jde o propagandu u nás v Evropě, nebo třeba v současném Rusku, je tím, co lze nazvat “psychologickou operací”, která má připravit masy na masovou událost - válku, ve smyslu nikoliv války toho proti tomu, ale jako válku proti obyvatelstvu - lidem, tedy válku jako masové zabíjení lidí. 

Ani první ani druhá světová válka nezačala jinak, než prvotní psychologickou přípravou celých mas Evropy na masové události válek. Války pak prostě nastaly, nebyly výsledkem konkrétního rozhodnutí či konkrétní akce konkrétních “zlých” bytostí.

Pokud naše nitra budou ve válečném a rozštěpeném stavu - jistě tyto privátní prostory lidí se, až dojde k dostatečnému “bodu zlomu”, doslova rozlejou do společně sdílené události, třeba války, nebo nějaké přírodní katastrofy, nebo epidemie. A tyto události budou mít jediný skrytý dost dobrý smysl - prostě naplnit to, co lidé cítí a žijí ve svých nitrech. Pokud chceme, aby události v životním prostoru, který obýváme s druhými, byly naopak životu přitakávající a život obohacující, musíme svá nitra kultivovat zcela jinými hodnotami a zejména si vzít svůj čas zpět a zabývat se pouze svým životem a životem svých bezprostředních vztahů kolem sebe a odmítnout všechny tyto myšlenky o zlu a dobru, o těch zlých, co nás ohrožují a začít jasně vidět, že jediné zlo a ohrožení je nevědomé myšlení v nás samých a jeho podpora ze strany “bubeníků” a nejrůznějších krysařů jako jsou politické elity, na jakékoliv straně, které neslouží lidským hodnotám, ale zájmům peněz. Je nutné je politovat, neboť sami nevědí co činí, ale my nemusíme poslouchat jejich dezinformace a místo toho můžeme každý z nás svůj veškerý čas věnovat tomu, abychom si byli více a více vědomi našeho bezprostředního prožívání, myšlenek, života, vztahů k našim bližním a nenechávali si náš čas brát těmito hlasateli válek a nenechávali se zapojovat do jejich duševního světa. Oni sami nejvíce trpí válkou v sobě, a tak se z tísnivého stavu chtějí osvobodit rozpoutáním války kolem sebe, aby si tak potvrdili své prožívání. Nejsou mocní, jsou naopak velmi ne-mocní, a tak je třeba je nazírat. Nechme je procházet jejich léčbou, změnou naší vlastní niternosti prostě vytvářejme životní kontext, který chceme žít my sami se svými rodinami.

A pokud je lidstvo jako celek zatím natolik v primitivním stavu, tak i tzv. války samozřejmě budou mít dost dobrý smysl a přinesou mnohé dobré - naučí třeba lidi rozvíjet jiné lidštější kvality, než umí nyní. A to bude trvat tak dlouho, dokud to lidstvo ve své primitivnosti a nevědomosti bude zkrátka potřebovat. My sami však máme vždy možnost a svobodu,  skrze stav svého nitra utvářet svět, jaký chceme opravdu žít a tam žádný politik, ideologie, pokud jí nedáme prostor, nemůže.