Úpadek lidských “technologií” ve světle technologického pokroku
Máme tendenci považovat výdobytky vnějších technologií naší aktuální vědy za tzv. “technologický” pokrok, který se vyvíjí v čase. Pamatuji si ještě dobu jenom analogových telefonů a TV, pak všechny ty kazety, VHS, CD, PC, internet, až po dnešní “chytré telefony” integrující vše v jednom. Lze ve skutečnosti toto vše považovat opravdu za “lidské” technologie ve smyslu rozvíjející či kultivující vrozené lidské technologie - technologie do-slova a do-písmene , od bohů? Co když ve skutečnosti v pravdě lidskou technologií, jejíž poslední pokrok jsme zažili, bylo nabití či procitnutí schopnosti řeči - schopností hluboce pouze cítěné tiché smysly a významy komunikovat zvukovým proudem - podstatně muzikálního charakteru, který současně zcela přirozeně slyší i druhá bytost právě v podobě tiše sdílených cítěných smyslů a významů. Není doslova zázrakem, když jen tak opřeni o kuchyňský pult hovoříte s partnerem proti sobě a oba dva současně cítíte souznící cítění komunikovaného, jež vás oba souča
