Příspěvky

Proč aktuální věda nedokáže nijak “osvětlit” vědomí samé - přestože se jeví, že se o to snaží?

“Podle současného vědeckého světového názoru je vědomí průvodním jevem materiálních procesů: údajně vzniká ze spletitosti neurofyziologických procesů v mozku. Tato teze je předkládaná velmi autoritativně jako kdyby byla vědecky prokázaná s jistotou vylučující jakoukoliv důvodnou pochybnost. Při bližším zkoumání však zjistíme, že se jedná o základní metafyzický předpoklad monistické materialistické vědy, který není podpořen fakty a je dokonce v rozporu se zjištěními moderního výzkumu vědomí. Jen málo lidí, vědce nevyjímaje, si uvědomuje, že ve skutečnosti nemáme žádný důkaz o tom, že vědomí vzniká v mozku.”   “Materialistická věda se podobně systematicky vyhýbá otázce původu vědomí, protože tato záhada se v kontextu jejího koncepčního rámce nedá vyřešit. Představa, že vědomí je produktem mozku, přirozeně není zcela nahodilá. Její zastánci obvykle argumentují velkým množstvím velice specifických experimentálních a klinických důkazů z oblasti neurologie, neurochirurgie a psychiatrie. Dokl

Nezbytnost revoluce lidského vědomí aneb malý krok pro člověka a velký krok pro lidstvo…

Obrázek
  Zbavme se “vlastníků” a tedy “násilníků” a “viníků”! Naše každodenní řeč je doslova přesycená užíváním slovesa “mít”. Běžně říkáme, nejen že “máme” (či nemáme) věci jako klíče, telefon, počítač, auto či dům, ale, že také “máme” svůj život, “máme” mysl a tělo, “máme” myšlenky, ideje a přesvědčení, “máme” emoce,  pocity a nálady, zkrátka, že “máme” všechny zkušenosti nejrůznějšího druhu. Dokonce říkáme, že “máme” nemoc (jakoby blížeji skutečnosti nebylo spíše, že ona nemoc “má” nás, stejně jako naše myšlenky a přesvědčení spíše “mají” nás, než my je). Dokonce říkáme, že “máme” ženu, muže, či “máme” vztahy a tak je chtě nechtě uvažujeme a vnímáme jako “majetek”, který “máme” či je námi “vlastněný”. Podobně pak vnímáme přírodu kolem nás jako vlastnictví či majetek k užívání a vykořisťování. Velmi dobře přitom víme, že po většinu času lidských věků byla společnost rozdělena na ty, co “mají”, a ty, co “nemají”, v podobě různých tříd či vrstev společnosti. V tomto případě “vlastnění” či “ne