Jiří Krutina

Poznámka: Ilustrační obrázek nijak nevyjadřuje autorovo politické preference a dotyčný pán, ať už skutečný nebo vygenerovaný umělou inteligencí (AI), což nedokáži posoudit je zcela bezpodstatný ve vztahu ke komunikovanému v následující eseji. Neznamená to například, že jsem volič jeho oponentů. V prázdné - tedy hodnotově vyčpělé době - je skutečná ETIKA jako vztahová tělesná praxe stojící na autentickém ztělesňování duševních hodnot v konkrétních vztazích a konkrétních situacích mezi lidm i nahrazována nejrůznějšími etickými kodexy, soupisy nejrůznějších přikázání, tedy toho, co je či co není považováno za slušné a etické a to zcela odtělesněným ryze mentálním způsobem. Tedy jako něco, co se buď prostě splňuje, nebo porušuje na základě nějakého předem očekávaného a někým stanoveného etického či morálního kodexu slušnosti vydávaného za etiku. Tyto netělesné falešné kodexy slušnosti či etiky jsou vždy zhusta šířeny vládnoucími kruhy buď v dobách minulých skrze církve, tak dnes skrze vz...

  Kdo je “architekt”? Běžně označujeme slovem architekt člověka, který navrhuje a tvoří architekturu - tedy vytváří plán uskutečnění určité stavby či budovy a má k tomu požadované znalosti či vzdělání. Dnes tímto slovem označujeme i člověka, který navrhuje a tvoří architekturu softwarových systémů či aplikací. Člověk této profese zajišťuje transformaci potřeb uživatelů, sponzorů, majitelů do funkčních a technických požadavků pro stavitele či vývojový tým, tedy pro samotný proces stavby či vývoje softwaru . Kvalifikace architekta Architekt musí chápat principy, vlastnosti, funkční i jiné požadavky a předpisy, které musí jeho návrh (architektura) stavby či software odpovídat.  Architekt musí mít povědomí o možných prostředcích a způsobech, které může stavitel či vývojový tým použít pro samotnou realizaci stavby či software. Proč? Aby architekt byl schopen navrhnout takové řešení-architekturu, která je optimálním řešením z pohledu uspokojení potřeb a požadavků na jedné straně a ...

 16.6. 2026 tomu bude 600 let od jedné z největších středověkých bitev na našem území a současně jednoho z největších vítězství našich předků nad nepřítelem.  Jde o bitvu u Ústí nad Labem, či přesněji na "Běháni" ve které 16.6. 1426 tehdejší spojená česká armáda všech husitských svazů včetně šlechty porazila zahraniční křižácké kontingenty Sasů.  V této bitvě se poprvé velení či velitelského palcátu ujal Prokop Holý, zvaný pro své činy státnické i válečné "Veliký", postava, která je méně známa i v samotných Čechách, neb jeho jméno je zastíněno známým Janem Žižkou, přestože to byl právě Prokop Holý, který vládl husitským Čechám, takřka 10 let a za svého vůdcovství nejen porazil ty největší křižácké výpravy do Čech, ale dokázal tíže válek přenést i mimo území českého království do nástupních prostor tehdejší strany protivné. K této významné události českých dějin jsem před lety v roce 2017 napsal krátké dílko Bitva u Ústí nad Labem a význam stanutí Prokopa Velikého v ...

Dnes si připomínáme narozeniny významného československého státníka a druhého prezidenta ČSR, Edvarda Beneše. Zřejmě není jiné osobnosti v naší historii, která by se tak pravidelně dostávala do pozornosti médií i politik.   Více než o samotném člověku Benešovi, jeho státnickém přínosu, diplomacii a jeho době jde však většinou o rovinu velmi povrchní, často smýšlenou a zejména politizovanou zejména ve spojení s tématy jako „odsun zrádců, kolaborantů německé a maďarské národnosti z Československa“ po skončení druhé světové války. Tím se často historická role a působení Beneše a jeho nepochybné státnické a diplomatické zásluhy zcela neoprávněné zužují na otázku závěrečné kapitoly druhé světové války – zcela neoprávněně a to zejména vlivem působení agendy tzv. sudetských landsmanšaftů zastupující odsunuté Němce, které opakovaně vnášeli a vnášejí svou protičesky zaměřenou agendu do ohniska pozornosti české společnosti – s cílem ji polarizovat a tak rozdělovat v základních otázkách č...

Karel Marx ve své filozofii všechny „přirozené“ vztahy mezi lidskými bytostmi (například muže k ženě nebo rodiče k dítěti) nechápal jako něco pouze biologického, či z biologického pohledu. Ale jako vztahy primárně formováné specificky lidským vztahem k přírodě – vztahem , který má podobu tvůrčí lidské práce a naplnění . Práce sama o sobě není v podstatě „fyzickou“ ani „duševní“ činností, ale principiálně smyslovou činností – nezbytnou činností, která oživuje smysly, přináší každému člověku smysl jeho života, jak fyzicky, tak i v jeho vědomí. Podle Marxe tedy lidská psychologie není o studiu neviditelných procesů v lidském mozku, či o lidském genomu, ani o lidské duši samotné, jak nás dnešní indoktrinace přesvědčuje, ale o vztahu člověka k jeho tvůrčí práci a jeho naplnění ve společnosti . Pojďme si připomenout, co Karel Marx ve svém filozofickém zkoumání rozpoznal. V kmenových komunitách bez soukromého majetku je svět přírody „vlastněn“ pouze lidskými smysly a prostřednictvím lidské ...