Jiří Krutina

  Zbavme se “vlastníků” a tedy “násilníků” a “viníků”! Naše každodenní řeč je doslova přesycená užíváním slovesa “mít”. Běžně říkáme, nejen že “máme” (či nemáme) věci jako klíče, telefon, počítač, auto či dům, ale, že také “máme” svůj život, “máme” mysl a tělo, “máme” myšlenky, ideje a přesvědčení, “máme” emoce,  pocity a nálady, zkrátka, že “máme” všechny zkušenosti nejrůznějšího druhu. Dokonce říkáme, že “máme” nemoc (jakoby blížeji skutečnosti nebylo spíše, že ona nemoc “má” nás, stejně jako naše myšlenky a přesvědčení spíše “mají” nás, než my je). Dokonce říkáme, že “máme” ženu, muže, či “máme” vztahy a tak je chtě nechtě uvažujeme a vnímáme jako “majetek”, který “máme” či je námi “vlastněný”. Podobně pak vnímáme přírodu kolem nás jako vlastnictví či majetek k užívání a vykořisťování. Velmi dobře přitom víme, že po většinu času lidských věků byla společnost rozdělena na ty, co “mají”, a ty, co “nemají”, v podobě různých tříd či vrstev společnosti. V tomto případě “vlastnění” či “ne

  Předehra Následující esej vyvstala z vědomí intenzivního hněvu , který jsem cítil při pobouření nad jednáním Izraelského Sionistického režimu v Gaze v nedávné době, které se přidalo k dlouhodobému pobouření nad jednáním představitelů aktuálního českého protektorátu nejen v odpovědi na toto jednání jako vědomí intenzivního hněvu , tónované dlouhodobě pociťovanou nelibostí z “bubnování do války” v Evropě.  Současně nejen například v souvislosti s jednáním Izraele nelze necítit v odpovědích západních i našich protektorátních politických kruhů a médií naopak doslova vědomí “připosranosti” a “korektnosti” , něco co můžeme nazvat impotentním projevem “nedostatku oprávněného hněvu”, vyjma pár přímých odpovědí od několika politických vůdců - výjimek, kteří jednoznačně odsoudili toto násilí proti lidskosti. Nelze si nevšimnout, že obecně je jednání a chování politických vůdců během mezinárodních konfliktů provázeno obecnějším vědomím ustrašenosti a vyhýbání se vlastnímu vnitřnímu hněvu už jen