Základní klam, fikce a dezinformace současné moderní vědy
Moderní věda se nás snaží přesvědčovat, že je tzv. „empirická“ – tedy zakořeněná v přímé zkušenosti. Přece proto ji většina samostatně nemyslící populace také věří jako autoritě. Přesto není nic tak vzdáleno pravdě. Ve skutečnosti moderní věda považuje své vlastní abstraktní mentální a matematické konstrukty za „reálnější“ než skutečně prožívané a zakoušené jevy vesmíru, které věda údajně skrze ně „vysvětluje“. Věda vůbec není schopna vysvětlit jakýkoliv kvalitativní rys zakoušení či prožívání, ale považuje je za pouhé vyjádření abstraktních měřitelných veličin a jejich vztahů.
O čem máme přímé „důkazy“ z naší zkušenosti, jsou takové vlastnosti, jako jsou například zvuky, světlo a barvy. Nicméně už nijak nezažíváme a nemáme žádné důkazy ze zkušenosti o takových věcech, jako jsou například „frekvence“ vibrací molekul vzduchu nebo vlnové délky „elektromagnetického energetického spektra“. To vše jsou nedokazatelné pouhé mentální abstrakce projektované na živé bezprostředně zakoušené jevy vesmíru.
Nejzákladnějším vědeckým faktem není „objektivní“ existence časoprostorového vesmíru, ale naopak subjektivní zkušenost tohoto vesmíru. Přesto tento primární vědecký objektivní fakt moderní věda i společenský konsensus zcela ignoruje a tabuizuje. Proč současná věda jako moderní náboženská sekta prostě lidem lže a dezinformuje je?
Žijeme v subjektivním vesmíru, a nikoli v objektivním, protože všechny zdánlivé „objekty“, které vnímáme či zkoumáme, jsou pouze projevem a zkušeností jiných podob či jiných forem-druhů vědomí. Považovat objektivně chápaný a v nevědomosti vnímaný vesmír za prvotní skutečnost ke zkoumání je další velkou dezinformací moderní vědy.
Považovat, že samotný čas má „začátek“ v nějakém datovatelném čase „Velkého třesku“, je samozřejmě zjevnou, evidentní a naprostou filosofickou absurditou a blábolem – ale zdá se, že většina fyziků toto buď záměrně přehlíží nebo čistě vytěsňuje a společenský konsensus to slepě jako ovčinec nijak nezpochybňuje. Celý vědecký koncept tzv. “evoluce” se svým počátkem ve “Velkém třesku” se svým lineárním vývojem k vyspělejší podobě civilizace, současně s náhodným vznikem člověka a vědomí, je jen jeden velký intelektuální podvod a dezinformační lež, udržující člověka v odcizení se své skutečné moci a zdroji.
Filosofie a metafyzika nejsou nějakou primitivní formou moderní vědy. Naopak současná moderní věda, včetně fyziky, je velmi primitivní formou filosofie a metafyziky s velmi omezeným pohledem na realitu vesmíru.
Zásadní negramotnost moderní vědy spočívá v tom, že snažit se přesvědčit vědce, že za a uvnitř toho, co se jeví jako množství objektů v časoprostoru, leží fyzicky nepostřehnutelný a neměřitelný, ale současně plně reálný a bezprostředně vnímatelný mnohorozměrný vesmír vědomí, je jako snažit se přesvědčit negramotného – někoho, kdo se nikdy nenaučil ČÍST – že kniha nebo text není pouhý trojrozměrný objekt složený z chemických inkoustových značek na papíře (nebo elektronických pixelů na dvourozměrné obrazovce), ale projev a odhalení fyzicky nepostřehnutého a nepostřehnutelného, ale mnohorozměrného světa významů a smyslů. Právě takto totiž moderní věda a její sekta vědců zkoumá vesmír, jehož jsou součástí. Je to podobné, jako kdyby knihu chtěli poznat podle studia velikosti stránky, chemického složení inkoustu a hmotnosti.
Bez ohledu na to, jak sofistikované jsou technologie nebo teorie používané k výzkumu vnitřních tajemství „knihy vesmíru“, nelze se ničemu naučit ani porozumět, aniž bychom se nejprve naučili vstoupit do její skutečné - tedy reálné duševní niternosti podobně, jako to děláme při čtení jakékoliv knihy. Právě učením se číst knihu se odhaluje její pravá niternost – duševní niternost významu, smyslu a vědomí komunikované autorem. Zkoumat místo toho vlastní ryze mentální abstrakce typu “hmota”, “energie” či “informační kvanta” promítané na živý vesmír kolem nás je podobné fanatickému, ale zcela duševně impotentnímu idealismu.
V událostech a jevech, které dříve byly nazývány řeckým názvem logos, skutečně existuje vnitřní „řád“ a struktura (chaos, což neznamená zmatek). Tento vnitřní řád všech věcí (chaos) je nicméně spíše srovnatelný s vnitřním řádem a strukturami významu a smyslu, který je tvořen řečí a jazykem (légō – mluvit) než s matematickými – nebo s obskurními jazyky a žargony moderních věd.
Do vnitřního světa vesmíru a přírody můžeme skutečně vstoupit a prozkoumat ho pouze tehdy, když do nich vstoupíme jako do vnitřního duševního světa knihy – s naším vědomím a naslouchajícím vnímáním, a nikoliv agresivně a dobyvačně s technickými přístroji.
Přírodu a vesmír je nutno chápat, nazírat a zkoumat (jak tomu i kdysi bývalo) jako živé slovo či ŘEČ Boha.
Ve skutečnosti moderní věda žádné hlubší „vědecké“ pochopení či vysvětlení nepřináší navzdory všem „pokrokům“ moderní vědy a její techniky, včetně kvantové fyziky.
A žádné miliardové investice do věcí jako je kosmický výzkum na tom vůbec nic nezmění!
Navíc všechny člověku nebezpečné sekty a jejich kulty dříve či později samy odhalí své dezinformační lži a zaniknou v propadlišti lidských dějin.
Proto všichni skuteční VĚDCI všech národů a ras, hodni tohoto jména, SPOJTE SE a založte NOVOU, ale skutečnou vědu zkoumající skutečný vesmír.
Komentáře
Okomentovat