Co je “tantra”?
Z dovozem z “ciziny” ve spojení s místní nevědomostí se u nás rozvinul, podobně jako dříve na tzv. “vyspělém západě” výnosný trh, který se skrývá pod názvem “tantra”.
S tím se objevilo spousta “falešných proroků”, kteří nabízejí všemožné “tantrické” semináře a kurzy se svými “metodami” jak obohatit sexuální prožívání mužů či žen, současně celé agendy tzv. “mužských” a “ženských” kruhů se svými pseudo-učeními o jakýchsi “mužských” “ženských” energiích, formy nejrůznějších “párových masáží” a “dotykových seminářů”, které slibují jakési blíže neurčené “sebepoznání” skrze zintenzivnění smyslové prožívání v tzv. “skupinovém ochranném prostředí”, či dokonce slibují nalezení “správného” partnera. Jednoduše jde o takové více či méně otevřené “seznamky” prodávané s nádechem “spirituality” prodávané pod hlavičkou slova “tantra” či “tantrické praktiky”.
Žijeme v době, kdy je dokonce u nás pořádán “nadnárodní” organizací jakýsi “festival tantry”, kde se tito samozvaní guruové a “tantrici” prezentují pro své potenciální klienty se svými metodami. Dokonce jsme byli před lety oslovení touto organizací, zda bychom nechtěli na tomto festivalu vystoupitt. Když jsme si přečetli všechny upoutávky a propagace, shledali jsme, že se to skutečné TANTRY netýká ani v nejmenším. Připravil jsem si tedy krátký text, s tím, že bychom tam udělali přednášku o tom, co je skutečně obsahem učení zvané TANTRA ve vztahu k sexualitě jako takové. Byli jsme odmítnuti.
Při opravdovém zkušenostním studiu tantry shledáváme, že její učení se vůbec netýká fyzického sexulního spojení, ani jeho praktik, natož nějakých dotykových masáží, nebo snad technik pro zvýšení sexuálního potěšení z fyzického spojení. Ve skutečnosti jde o degradaci tohoto učení.
TAN-TRA je primárně spojení dvou starobylých sanskrtských slov “TAN” a “TRA”. “TRA” znamená “ochraňovat” či “shromažďovat”, nebo to, co “ochraňuje” - chápané jako samo vědomí jako takové. “TAN” označuje “šířit”, či “rozpínat”. Ve svém původním významu tak znamení stručně filozofii či způsob bytí, ši způsob života spočívající v “rozšiřování vědomí”. TANTRA tak původně označuje filozofii postavenou na “schraňování” a “rozšiřování” tichého POZNÁNÍ (gnóse) vzešlé z přímé tělesné aktivity, ať už šlo o jakoukoliv schopnost, kapacitu či UM. Vidíme, že ani v jejich naprostých základech nenacházíme žádnou zmínku o “fyzickém sexuálním spojení”.
Samotný význam slova “TANTRA” pak znamená “tkaní” či “utkávání” nebo dokonce tkalcovský stav. Jinými slovy tantra vyjadřovala spirituální poznání, které se prolíná všemi dimenzemi lidského života a utkává metafyzické koncepty ukotvené v přímé metafzické zkušenosti skutečnosti jako takové.
TANTRA tak primárně představuje hodnotový filozofický či metafyzický systém z pohledu přístupu k poznání a tedy k životu jako takovému, nikoliv konkrétní “duchovní učení” či nějaké metody masáží, apod.
V tomto hodnotovém systému byl centrální význam v osobě “GURUA”, chápaného jako vědomého člověka s rozvinutými praktickými schopnostmi a znalostmi, který přímo ztělesňuje určité ryze praktické poznání (UM) nejrůznějšího druhu. V současnosti je zajímavé, že všichni podobní samozvaná tantričtí učitelé vesměs neví nic o metafyzických východiscích tantry. Pak je otázkou, zda jejich “praktické poznání”, které nabízejí na svých “tantických seminářích” je vůbec opravdu tantrické a vzešlé z praxe tantry. A nebo pouze pod “značkou” “tantra” prodávají a nabízejí svá vztahově-psychologizující-dotyková témata s “lechtivým” nádechem?
Slovem “tantry” jsou současně pojmenovány tzv. “posvátné” texty, které zachycují hluboké metafyzické koncepty vyvstávající z přímých zkušeností vědomí a jeho praxe meditace, které vedou ke kultivaci a rozšiřování vědomí v nejrůznějších oblastech. Tato tradice nalezla svůj intelektuální systematizovaný vrchol v 8.-10. století v učení kašmírských mistrů = siddha ačárjů v čele s filozofem - tantrikem - umělcem Abhinavaguptou (950-1016) a jeho rodinou. Ten učení tantry systematizoval ve svých textech Tantralóka (svět tantry) a Tantrasára (doslova esence tantry). Samotnému sexuálnímu spojení se věnuje až v jedné z posledních kapitol svého díla, ve 28. kapitole. On sám uvádí, že žil v celibátu, což nutně neznamená, že nežil sexuálně.
Je minimálně s podivem, že o tom se od dnešních tantriků na “tantrických festivalech” nic nedozvíme, stejně tak, ani o praktikách, které tyto texty odhalují, natož přímé jejich sdělení. Místo toho, jsme zaplavování teoriemi o mužských a ženských energiích, kruzích mužů a žen, konstelacích, dotykových masáží a skupinových tancích, apod. v řeči kombinující psychologické a esoterické pojmy. A také mnohdy zprávami o nejrůznějších podobách “sexuálního zneužívání”. To není nic překvapující, neboť na začátku je zneužita samotná tantra a její vysoce jemné metafyzické učení pro propagaci převážně vlastních neuróz či frustrací s nedostatkem skutečného “doteku” vydávaných za různé párové seznamky, tantrické masáže a práci se “sexuální energií”. V takovém prostředí je k tomu již nakročeno principiálně.
Podstatou “tantrické sexuality” nejsou nějaké praktiky využívající stimulaci smyslů o oživení, zintenzivnění či prodloužení sexuálního potěšení. V jakém směru by se pak tantra lišila od učení kámasútry, nebo nejrůznějších sexuálních pomůcek slibující zintenzivněnší sexuálního potěšení?
Podstatou “tantrické sexuality” nejsou ani nějaké speciální pozice (asány) a dechové metody k probuzení “sexuální energie” v různých centrech, apod. V různých recyklacích ale právě toto mnozí samozvaní “tantričtí učitelé” učí na svých seminářích, ať už v párech nebo skupinách.
Tantrická sexualita spočívá míním ve zcela něčem jiném. Spočívá v tichém rozpoznání a zkušenostním pochopením sexuality samotné - její esence jako lidského ztělesnění božské sulože (maithuna/džamala) či spojení (jóga) vědomí jako takového a jeho vrozené vitality na úrovní lidského bytí, individuality. Šiva v tomto spojení představuje samo VĚDOMÍ a “mužský” aspekt skutečnosti a od něj neoddělitelnou VITALITU - moc bytí jako takového, Šakti představuje “ženský” aspekt. Samotný sexuální akt byl pak nazírán jako více či méně souznící vyjádření této božské “hry” neoddělitelné spojení dvou různých aspektů skutečnosti Šiva-Šakti.
Okultní nauky a praxe tantry byli a jsou výhradně zaměřené na vědomé prožívání duchovní blaženosti-radostnosti (ánanda) této “božské dvojice” v naší ztělesněné zkušenosti a to nezávisle na tom, zda jsem v klidu, činí, s druhými, nebo sami, milujeme se s partnery, nebo jenom hovoříme s druhými.
Tantra jako filozofický pohled na život učí umělecké a estetické prožívání skutečnosti jako blaženého spojení vědomí a v něm spočívajících nejrůznějších kvalit vyjadřujících se v našem přímo prožívaném smyslovém vědomí věcí, těl druhých lidí, ať už partnerů, milenců, či neznámých lidí a tedy vše prožívat ve své prapůvodní trans-sexualitě vědomí samého. Tyto meditační praxe a celkové zaměření učení bylo velmi rozdílné od nauk jako jsou Kámasútry, které také vzešli z indického prostředí a jež se soustředí na smyslová a tělesná potěšení (káma), získávání milenců, hmotného zajištění a jiné praktiky.
Z pohledu nauky tantry, není sexualita ničím “biologickým”, ani nespočívá v nějaké “touze těla”, ale chápe sexuální touhu jako vyjádření základní potřeby člověka jako duchovní bytosti po duchovní intimitě a obcování duší. Pohlavní a rozmnožovací touhy pak na základě našeho individuálního stavu vědomí a postojů mohou být buď naplněním duchovní intimity a společné tvořivosti bytostí, nebo slouží více méně jako náhražka nedostatku prožívané intimity duše a jejího tvůrčího obcování.
Meditační praktiky tantry proto nejsou zaměřené na “fyzické spojení”, ani na zvýšení či prodloužení sexuálního spojení, ale v párovém kontextu jsou zaměřené na párové meditační praxe vedoucí k meditativnímu spojení a obcování-sexualitě duší skrze svá těla-pole vědomí (diádické samádhi, či meditativní rezonanci). K tomuto protosexuálnímu spojení a obcování duše ve svých netělesných tělech-vědomí vedoucí ke skutečné duchovní intimitě mezi lidmi v párové tantrické meditaci dochází bez jakéhokoliv fyzického kontaktu a může být prováděno jak mezi mužem a ženou, tak mezi ženami i muži. Navíc jak muž, tak i žena může ztělesnit obě základní vnitřní pozice duše, mužskou i ženskou. Fyzické spojení muže a ženy v případě partnerů je pak pouze možným souznícím vnějším ztělesněním a vyjádřením tohoto prvotního spojení a obcování na úrovni těl-duše.To je míním skutečný význam posvátné sou-lože (maithuna) Šiva-Šakti, jak je praktikovaná a chápaná tantrou ve své esenci.
Míním, že ve skutečností spíše nedostatek prožívané skutečné duchovní intimity mezi lidmi, či dokonce sexuální frustrace či naopak fascinace sexem projektovaná na učení tantry vytvořila prostředí současného “new age” trhu pod hlavičkou “tantry” a všechny s nimi spojení “tantrické” praktiky, které s původním učením tantry, ani jejím univerzálním smyslem nesouzní.
S tím se objevilo spousta “falešných proroků”, kteří nabízejí všemožné “tantrické” semináře a kurzy se svými “metodami” jak obohatit sexuální prožívání mužů či žen, současně celé agendy tzv. “mužských” a “ženských” kruhů se svými pseudo-učeními o jakýchsi “mužských” “ženských” energiích, formy nejrůznějších “párových masáží” a “dotykových seminářů”, které slibují jakési blíže neurčené “sebepoznání” skrze zintenzivnění smyslové prožívání v tzv. “skupinovém ochranném prostředí”, či dokonce slibují nalezení “správného” partnera. Jednoduše jde o takové více či méně otevřené “seznamky” prodávané s nádechem “spirituality” prodávané pod hlavičkou slova “tantra” či “tantrické praktiky”.
Žijeme v době, kdy je dokonce u nás pořádán “nadnárodní” organizací jakýsi “festival tantry”, kde se tito samozvaní guruové a “tantrici” prezentují pro své potenciální klienty se svými metodami. Dokonce jsme byli před lety oslovení touto organizací, zda bychom nechtěli na tomto festivalu vystoupitt. Když jsme si přečetli všechny upoutávky a propagace, shledali jsme, že se to skutečné TANTRY netýká ani v nejmenším. Připravil jsem si tedy krátký text, s tím, že bychom tam udělali přednášku o tom, co je skutečně obsahem učení zvané TANTRA ve vztahu k sexualitě jako takové. Byli jsme odmítnuti.
Při opravdovém zkušenostním studiu tantry shledáváme, že její učení se vůbec netýká fyzického sexulního spojení, ani jeho praktik, natož nějakých dotykových masáží, nebo snad technik pro zvýšení sexuálního potěšení z fyzického spojení. Ve skutečnosti jde o degradaci tohoto učení.
TAN-TRA je primárně spojení dvou starobylých sanskrtských slov “TAN” a “TRA”. “TRA” znamená “ochraňovat” či “shromažďovat”, nebo to, co “ochraňuje” - chápané jako samo vědomí jako takové. “TAN” označuje “šířit”, či “rozpínat”. Ve svém původním významu tak znamení stručně filozofii či způsob bytí, ši způsob života spočívající v “rozšiřování vědomí”. TANTRA tak původně označuje filozofii postavenou na “schraňování” a “rozšiřování” tichého POZNÁNÍ (gnóse) vzešlé z přímé tělesné aktivity, ať už šlo o jakoukoliv schopnost, kapacitu či UM. Vidíme, že ani v jejich naprostých základech nenacházíme žádnou zmínku o “fyzickém sexuálním spojení”.
Samotný význam slova “TANTRA” pak znamená “tkaní” či “utkávání” nebo dokonce tkalcovský stav. Jinými slovy tantra vyjadřovala spirituální poznání, které se prolíná všemi dimenzemi lidského života a utkává metafyzické koncepty ukotvené v přímé metafzické zkušenosti skutečnosti jako takové.
TANTRA tak primárně představuje hodnotový filozofický či metafyzický systém z pohledu přístupu k poznání a tedy k životu jako takovému, nikoliv konkrétní “duchovní učení” či nějaké metody masáží, apod.
V tomto hodnotovém systému byl centrální význam v osobě “GURUA”, chápaného jako vědomého člověka s rozvinutými praktickými schopnostmi a znalostmi, který přímo ztělesňuje určité ryze praktické poznání (UM) nejrůznějšího druhu. V současnosti je zajímavé, že všichni podobní samozvaná tantričtí učitelé vesměs neví nic o metafyzických východiscích tantry. Pak je otázkou, zda jejich “praktické poznání”, které nabízejí na svých “tantických seminářích” je vůbec opravdu tantrické a vzešlé z praxe tantry. A nebo pouze pod “značkou” “tantra” prodávají a nabízejí svá vztahově-psychologizující-dotyková témata s “lechtivým” nádechem?
Slovem “tantry” jsou současně pojmenovány tzv. “posvátné” texty, které zachycují hluboké metafyzické koncepty vyvstávající z přímých zkušeností vědomí a jeho praxe meditace, které vedou ke kultivaci a rozšiřování vědomí v nejrůznějších oblastech. Tato tradice nalezla svůj intelektuální systematizovaný vrchol v 8.-10. století v učení kašmírských mistrů = siddha ačárjů v čele s filozofem - tantrikem - umělcem Abhinavaguptou (950-1016) a jeho rodinou. Ten učení tantry systematizoval ve svých textech Tantralóka (svět tantry) a Tantrasára (doslova esence tantry). Samotnému sexuálnímu spojení se věnuje až v jedné z posledních kapitol svého díla, ve 28. kapitole. On sám uvádí, že žil v celibátu, což nutně neznamená, že nežil sexuálně.
Je minimálně s podivem, že o tom se od dnešních tantriků na “tantrických festivalech” nic nedozvíme, stejně tak, ani o praktikách, které tyto texty odhalují, natož přímé jejich sdělení. Místo toho, jsme zaplavování teoriemi o mužských a ženských energiích, kruzích mužů a žen, konstelacích, dotykových masáží a skupinových tancích, apod. v řeči kombinující psychologické a esoterické pojmy. A také mnohdy zprávami o nejrůznějších podobách “sexuálního zneužívání”. To není nic překvapující, neboť na začátku je zneužita samotná tantra a její vysoce jemné metafyzické učení pro propagaci převážně vlastních neuróz či frustrací s nedostatkem skutečného “doteku” vydávaných za různé párové seznamky, tantrické masáže a práci se “sexuální energií”. V takovém prostředí je k tomu již nakročeno principiálně.
Podstatou “tantrické sexuality” nejsou nějaké praktiky využívající stimulaci smyslů o oživení, zintenzivnění či prodloužení sexuálního potěšení. V jakém směru by se pak tantra lišila od učení kámasútry, nebo nejrůznějších sexuálních pomůcek slibující zintenzivněnší sexuálního potěšení?
Podstatou “tantrické sexuality” nejsou ani nějaké speciální pozice (asány) a dechové metody k probuzení “sexuální energie” v různých centrech, apod. V různých recyklacích ale právě toto mnozí samozvaní “tantričtí učitelé” učí na svých seminářích, ať už v párech nebo skupinách.
Tantrická sexualita spočívá míním ve zcela něčem jiném. Spočívá v tichém rozpoznání a zkušenostním pochopením sexuality samotné - její esence jako lidského ztělesnění božské sulože (maithuna/džamala) či spojení (jóga) vědomí jako takového a jeho vrozené vitality na úrovní lidského bytí, individuality. Šiva v tomto spojení představuje samo VĚDOMÍ a “mužský” aspekt skutečnosti a od něj neoddělitelnou VITALITU - moc bytí jako takového, Šakti představuje “ženský” aspekt. Samotný sexuální akt byl pak nazírán jako více či méně souznící vyjádření této božské “hry” neoddělitelné spojení dvou různých aspektů skutečnosti Šiva-Šakti.
Okultní nauky a praxe tantry byli a jsou výhradně zaměřené na vědomé prožívání duchovní blaženosti-radostnosti (ánanda) této “božské dvojice” v naší ztělesněné zkušenosti a to nezávisle na tom, zda jsem v klidu, činí, s druhými, nebo sami, milujeme se s partnery, nebo jenom hovoříme s druhými.
Tantra jako filozofický pohled na život učí umělecké a estetické prožívání skutečnosti jako blaženého spojení vědomí a v něm spočívajících nejrůznějších kvalit vyjadřujících se v našem přímo prožívaném smyslovém vědomí věcí, těl druhých lidí, ať už partnerů, milenců, či neznámých lidí a tedy vše prožívat ve své prapůvodní trans-sexualitě vědomí samého. Tyto meditační praxe a celkové zaměření učení bylo velmi rozdílné od nauk jako jsou Kámasútry, které také vzešli z indického prostředí a jež se soustředí na smyslová a tělesná potěšení (káma), získávání milenců, hmotného zajištění a jiné praktiky.
Z pohledu nauky tantry, není sexualita ničím “biologickým”, ani nespočívá v nějaké “touze těla”, ale chápe sexuální touhu jako vyjádření základní potřeby člověka jako duchovní bytosti po duchovní intimitě a obcování duší. Pohlavní a rozmnožovací touhy pak na základě našeho individuálního stavu vědomí a postojů mohou být buď naplněním duchovní intimity a společné tvořivosti bytostí, nebo slouží více méně jako náhražka nedostatku prožívané intimity duše a jejího tvůrčího obcování.
Meditační praktiky tantry proto nejsou zaměřené na “fyzické spojení”, ani na zvýšení či prodloužení sexuálního spojení, ale v párovém kontextu jsou zaměřené na párové meditační praxe vedoucí k meditativnímu spojení a obcování-sexualitě duší skrze svá těla-pole vědomí (diádické samádhi, či meditativní rezonanci). K tomuto protosexuálnímu spojení a obcování duše ve svých netělesných tělech-vědomí vedoucí ke skutečné duchovní intimitě mezi lidmi v párové tantrické meditaci dochází bez jakéhokoliv fyzického kontaktu a může být prováděno jak mezi mužem a ženou, tak mezi ženami i muži. Navíc jak muž, tak i žena může ztělesnit obě základní vnitřní pozice duše, mužskou i ženskou. Fyzické spojení muže a ženy v případě partnerů je pak pouze možným souznícím vnějším ztělesněním a vyjádřením tohoto prvotního spojení a obcování na úrovni těl-duše.To je míním skutečný význam posvátné sou-lože (maithuna) Šiva-Šakti, jak je praktikovaná a chápaná tantrou ve své esenci.
Míním, že ve skutečností spíše nedostatek prožívané skutečné duchovní intimity mezi lidmi, či dokonce sexuální frustrace či naopak fascinace sexem projektovaná na učení tantry vytvořila prostředí současného “new age” trhu pod hlavičkou “tantry” a všechny s nimi spojení “tantrické” praktiky, které s původním učením tantry, ani jejím univerzálním smyslem nesouzní.
Komentáře
Okomentovat