Vědecká konference nad knihou "Eseje o vědomí".
Byli jsme začleněni hned do prvního bloku Filozofie vědomí. Další členové panelové diskuze se nedostavili a tak jsem měl více prostoru pro komunikaci svého příspěvku, jehož přepis zde uvádím.
"Prvně mi dovolte poděkovat za možnost být součástí tohoto setkání nad otázkami, tak řekněme “hraničními” a zásadními. Velmi si toho vážím a přeji nám všem zde přítomným bohatý čas.
Mohu se možná trochu nadneseně nazývat nezávislý - tedy kromě své ženy - autor, filozof-vědec v tom smyslu, že svoji výzkumnou činnost a práci neprovádím pod záštitou žádné akademické instituce, ale výhradně “pod záštitou” tedy skrze vědomí samé - nikoliv mého vědomí ve smyslu mnou-nějakým já či egem vlastněné či dokonce mozkem produkované, ale prostřednictvím vědomí, které mě a mé tělo a současně vše co je v nitru i vně včetně všeho co je zde přítomné a všech co právě slyší daná slova stále vědomí - neboli zpřítomňuje v bytí.
Se svou ženou se v našem společné poli vědomí věnujeme zkušenostně filozofickému vzdělávání v oblasti vědomí a jeho poznávání.
Jsem mimo jiné autorem knihy Vědomí - prvotní princip ve-smíru, kde představuji svým způsobem novou unikátní zkušenostní filozofii, plně současně vědecky ověřitelnou, která nikoliv “teorizuje” “o” “vědomí”, ale komunikuje zkušenostní vědomí - chápané nejen jako prvotní princip, prvotní podmínku a pole veškeré zkušenosti, ale i jako zdroj všeho co je a může být.
Místo pouhé komunikace aktuálních závěrů našeho zkoumání vědomí bych prvně obrátil naší pozornost k prvotním otázkám, jejichž kontemplativně-zkušenostní zkoumání právě vedlo k dále komunikovaným závěrům. Neboť míním, že právě tyto prvotní kontemplativní či meditativní otázky a jejich filozofická východiska zcela předurčují celý způsob zkoumání vědomí samého.
Co je prvotní skutečně vědecký fakt, jakýkoliv ať už makro či mikro vesmír objektů nebo naopak vědomí takové vesmíru a jeho objektů?
Co když vědomí není produktem či výsledkem procesů v mozku, vlastnictvím nějakého já,, ale naopak prvotním polem v kterém zakoušíme jakékoliv já či mozek?
Jak vím, že jsem, že existuji? Jak vím, že je přítomno tělo a jeho svět? Co je to já? Co je to duše, tělo a svět? Co je to prostor? Co je to čas?
Kontemplativní zkoumání těchto otázek nás přivedlo k těmto zkušenostním pochopením:
Stručně:
1. Vesmír není tvořen hmotou, energií či kvanty, ani není pouze vědomý. Vesmír není ničím jiným než vědomím v jeho nesčetných podobách. Vědomí je tím jediným, co ve skutečnosti JEST.
2. Vědomí není ničím, co potřebuje jakékoliv “vysvětlení”, neboť veškeré tyto snahy již samo vědomí tím či oním způsobem předpokládají.
3. Vědomí samé je jediné možné vysvětlení všeho - jediný základ pro potenciální “teorii všeho”.
4. Vědomí má esenciálně POLNÍ charakter či kvalitu POLE. Všechny bytosti a podoby bytí jsou různé, ale neoddělitelné součásti a vyjádření - manifestace - POLE univerzálního vědomí.
5. Každá bytost a každé tělo “nevlastní” či “nemá” nějakou formu vědomí, ale je rozlišeným tvarem, podobou či “druhem” vědomí svým vlastním unikátním způsobem.
6. To, co nazýváme “Bůh”, není nějakou bytostí pouze mající vědomí, ale naopak, Bůh JE vědomím - vědomím jako takovým - ve svém univerzálním polním charakteru.
7. Vědomí samé - vědomí jako takové - v sobě chová své nekonečné vrozené senzuální kvalitativní potenciality či “kvalia”. Sami tyto nekonečné vrozené senzuální kvality vědomí jako takového pak nalézají vyjádření a projevení ve všech smyslových kvalitách či “kvaliích” smyslových fenoménů našeho zakoušení a vnímání světa kolem nás.
Současně jsme dospěli ke zkušenostnímu závěru, který možná zní na první pohled trochu pesimisticky, nicméně lze jej formulovat tak, že tak, jak aktuální věda přistupuje k vědomí samému, či otázce vědomí (tedy z jakých výchozích předpokladů vychází, mezi které patří například předpoklad vlastnictví či vlastníka, předpoklad substrátu, implicitní dualismus, myšlenka, že vědomí je něco co potřebuje “vysvětlení”, předpoklad, že vědomí je v “nitru” nás a koncept kauzality, atd), tak jej nedokáže - z principu nijak “osvětlit” - přestože se jeví, že se právě o to snaží.
To, co aktuální věda ve zkoumání “vědomí” reálně poznává jsou pouze dílčí projekce výchozích předpokladů pozorovatelů či zkoumatelů.
Což současně neznamená, že bychom vědomí a jeho všechny vesmíry nemohli zkoumat neméně exaktně vědecky, nicméně míním, je třeba k němu přistoupit primárně principiálně zkušenostně-filozoficky či kontemplativně.
Jinou otázkou je, zda skutečně aktuální věda řízená penězi si skutečně přeje autenticky poznávat vědomí a nikoliv šířit dezinformační materialistické bláboly.
Děkuji Vám za pozornost.
Komentáře
Okomentovat